historie .LYSANADLABEM.COM
zakládací listina města Lysá nad Labem

Lysá nad Labem v regestech

Zpracoval: Dan Drahotský

Regesty jsou krátká shrnutí listin či jiných písemností, a to jak za vědeckým nebo úředním účelem. Často jsou pro historiky jedinými zdroji informací o obsahu daných písemnosti, neboť ty se buď nedochovaly, nebo jsou uložené v archivech a nepřístupné běžné badatelské veřejnosti. Níže uvádíme texty vybraných regestů týkajících se Lysé nad Labem.

Upozornění: Překlady do češtiny byly provedeny za pomocí automatických překladačů. Poskytujeme je zde výhradně pro informační účely a zcela bez záruky! Čtenáře prosíme, abyste nám dali vědět, najdete-li někde profesionální překlad od znalců latiny či němčiny.

Obsah

1037

Oslepený Jaromír w Lysé ve wésce. (První písemná zmínka o Lysé)

Zdroj: Emler, Josef; Tomek, Václav V.: Fontes rerum Bohemicarum. Tom. II, Cosmae chronicon Boemorum cum continuatoribus /Prameny dějin českých. Díl II, Kosmův letopis český s pokračovateli, 1874, s. 65-67

Dostupné online:

Text regestu

Anno dominicae incarnationis 1037 obiit dux Bolezlaus, quem Mesco lumine privarat.

Eodem anno V Idus Novembris dux Oudalricus, linquens terrena captat coelestia regna. Tunc Jaromir, de quo supra meminimus, lumine orbus, cui dux Oudalricus destinaverat, ut degeret Liza in vinculo, audiens, quod frater suus ab hoc migrasset seculo, surgit diluculo, et imperat, ut se deducant ad urbem Pragam vehiculo. Quo cum pervenit, iam fratrem suum in ecclesiam delatum sancti Georgii invenit, ad cuius funus stans iuxta feretrum, omnium circa astancium movit et concussit corda huiusmodi elogii lamento: Hei mihi! quid dicam, nisi saepius: Hei mihi, dicam? Hei mihi! germane, hei dira conditio mortis amarae! Mortuus ecce iaces, nec ego nec tu modo gaudes Huius terreni fugitivo culmine regni.

Nudius tertius dux nobilis, hodie truncus immobilis, cras vermibus esca, post tenuis favilla et manis eris fabella. Lumine Privasti me, nec fratrem ut frater amasti ;

Non fecisse modo, quod fecisti mihi, malles. Nunc scio, si posses, mihi lumina redere velles.

Cum tua sunt nuda aperta seu bene seu male facta. Sed nunc ex toto tibi, frater, corde remitto, Ut pietate sua deus omnipotens tibi parcat, Spiritus atque tuus post hac in pace quiescat.

Překlad: Tomek, Václav V.

Léta od narození páně 1037 umřel kniže Boleslaw, kterého byl Měšek zbawil zraku.

Téhož léta dne 9 Listopádu kněz Oldřich opustiw zemské, obdržel králowstwi nebeské. Tehdy Jaromír, o němž jsme swrchu prawili, zraku zbawený, kterému byl kněz Oldřich ustanowil, aby bydlil w Lysé we wésce, uslyšew, že bratr jeho sešel s tohoto swěta, wstal při switàni, a nařidil, aby jej na woze doprawili do hradu do Prahy. Tam když přišel, již nalezl bratra swého doneseného do kostela sw. Jiří; při jehož pohřbu stoje wedlé mar, srdce wšech přítomných pohnul a dojal nářkem takowého znění: Což nastojte! mi říkati, neż: nastojte, a opět: Nastojte mi! bratře, nastojte, hrozná jest newyhnutedlnost smrti hořké.

Hleď! mrtwý tu ležíš, ani já ani ty netěšiš se Již z panstwi tohoto swéta nestálého trwánt. Piedwéirem knéz slawny, dnes trup nepohybliwy, zejtra čerwům krmí, potom lehkým popelem a prázdnau budeš bájkau. Zrak Tys mi wzal, laskaw jsi nebyl jak bratr na bratra;

Bys byl neučinil, chtěl bys teď, cos učinil mi; Wim, žebys oči mi rád dal zpět teď, by bylo možno, když jsau odhalení a zjewni twoji skutkowé dobří i zlí. Já wšak, bratře milý, odpauštím rád ti upřímně, By smilowal se a odpustil ti i Bůh wšemohaucí, Duch pak twůj napotom by w pokoji mile přebýwal.

Poznámky:

4) Bolezaus 1. — 4*) Mesko 2, 4a. — 5) privavit 4. 4a; privaverat 2as. — 6) mem. Iar. A, 6; poslední píše Iaromyr. — 7) destinarat 4, 4a. — 5) podtečkowáno w A, a nadepsáno darelur. — 9) Licza 1; Lisza 2, 2a, 2aa, 4; Lizza 3; Lyza 6, kterýž kromě toho má po strané Lyzsa. — 10) viculo 4, 4a. — 11) veiculo 1. — 12) monasterium 2aa, 6, A; poslední má po straně rukau jinau připsáno ecclesiam ; in eccl. nemá 2, 2e, 2b; srownawatel rukopisu 2b po straué pridáwá ad monasterium. — 13) martyris pridáwá 4, 4a. — 14) converlit 3. — 15) hey 2. — 16) Heri 3. — 17) fruiluri 4, 4a. — 18) concius 1. — 19) et iam es wkládaji tu 4, 4a.

na obsah ⤴

1046

Břetislav I. zakládá kostel v Boleslavi a daruje mu mj. (Starou) Lysou

Zdroj: Friedrich, Gustav: Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomus I, Inde ab a. DCCCV usque ad a. MCXCVII, 1904-1907, s. 358-362

Dostupné online:

Text regestu

(FALSUM S. XII)

Bretislaus I, dux Bohemiae, ecclesiam collegiatam Boleslaviae fundat eique villas non paucas, servos et vectigalia in Bohemia et Moravia large donat.

In nomine patris et filii et spiritus sancti, sanctae scilicet et individuę trinitatis. Bracizlaus, princeps Boemorum dei gratia catholicus, suis successoribus omnibusque posteris principibus, episcopis, abbatibus, praesbyteris catholicis. Gratia vobis et pax, gaudium, caritas a deo patre et Christo lesu. Notum sit omnibus tam presentibus quam futuris, quod ego divina favente gratia dux Boemorum de hoc, quod Christi mihi pietas concessit possidendum, in urbe Boleslauiensi monasterium construens, ubi quondam corpus almi patroni nostri Wencezlai martiris Christi ab infidelibus peremptum trium spatio annorum requievit, nunc vero deo concedente ibidem quinque corpora sanctorum fratrum servantur, pro animae meae natorumque remedio pro posse ditavi.

Dedi enim villas: una vocatur Popouici, secunda Prisnin, tertia Zapi, quarta Dreucici, quinta Mlicasir, sexta Dethinici cum saltu, septima Drisechs cum torculari, cuius dimidiam partem canonicis statui. Ad quod colendum servos destinavi: de Cresenic Stanek, de Lubosin Castri, de Podliscin Swerad, de Obodr Gostirad et Zlez, Cyg, Laurata. Ad portandas lagunculasb dedi Cusa cum tribus filiis: Ponca, Crisan, Martin. Aratores ad predictas villas dedi: Miros, Lazen, Scek, Milon, Koluua, Mladek, Naglaz, Semris, Celiga, Tehna,d Radouan, Gosten, Cuna, Cruca, Zelan, Castri, Trz. Tornarium scutellarum Bozetha cum filiis Dracon, Okresa, Malik, et alium, qui toreumata facit, Nema. Diarosh Zesak, Temata, Thima, Wach, Zlusen. Molendinarium Vscen. Pistores Wrac, Zmil. Cocos Ponec, Crima. Sutores mardurinarum pellium: Ninos, Holec, Coluza, Cosusa. Sutorem corii Vserad. Piscatores Miley, Honika, Milgost. Oppilionem Neg cum filiis Goscek, Theza, Bucan. Aurificem Caiata. Fabros Zauid, Castey.

Cupedynarium Caica cum filiis Zbina, Kokora. Qui picarios faciant, Radey, Nesul, Milos. Qui curti cottidie inserviant: Mladon, Priuic, Milowan, Milon. Tributarios mellis in villa Rounem Sdena cum filiis Radosta, Dobros; Lubincih Radisa cum filiis Platis, Predsa; Losenicih Posdik, Zuest cum filio Musik; Osece Mucka; Wlikoua Bitech, Reunic cum filiis Ztoian, Zezamil. Salsamentarios Iacs cum filiis Louata, Tesek, Dobrotay, Milouan ; Cany cum filiis Ian, Postoy, Podpope, qui debent semper equumh habere in curte. Ad agenda queque negocia Quasina cum filiis Span, Milata, Craiata, Climata. Scutarium, qui debet sex scuta dare, Stach. Campanarium ecclesiae Seteh. Custodes ecclesiae Poztrizine: Bezdrug cum filiis, Zwoiata, Zuc, Masceta cum filiis Ozrak, Zkor, Rosuad. Znoicicih Gormusa cum filiis Vitasa, Bogdan, Milowan, Mirota, Cerna, Necta cum filio Crazota, Dragota. Bezenez Sina, qui dedit in loco sui Sinogorum Velprideh cum sex filiis. Maslouicih, Bezded cum filiis Cana, Trebota, Bogsa. Leteceh, Milatha. Lubcicih, Sematha. Lusas, Boracha, Wlican, Trebeny, Ostoyka, Buka. Kozlech, Wsserad cum filiis. Syritih Obyd. In civitate Mali, Milon cum filiis Boguza, Bach, Zkor, Rosuad. Nadubrauici, Dobrata cum filiis, Zbrz, Dobesta, Neyapa cum filiis. His itaque dispositis, addidimus decimationem, quę pertinet ad urbem Cazlauae et in pago dicto Isgorelik, quae sex denariis solvitur ad sustentationem canonicorum ibidem deo militancium.

Insuper de urbibus Zatec et Boleslauia utraque de omnibus quesitis et inquirendis decimum denarium. Per rura quoque ad predictas urbes pertinentia, ubicunque dominica exercentur aratra, decimum manipulum et omnium animalium, tam maiorum, quam minorum, que per eadem rura aluntur, decimam. Quae vero sunt harum urbium, tam in longitudine, quam in latitudine, dimensa in hospitum rusticorumque turma, decimam urnam mellis tributique pacis decimum denarium persolvant. Addidimus etiam turrem dictam Lysa post obitum comitis nomine Mutis. Instituimus etiam eiusdem aa ecclesiae canonicis de villa Zuzelic annuatim refectionem, quod vulgo dicitur harmue bb in memoriali matris meae Bozene. Haec de Boemica terra eidem ecclesiae solvenda firmiter statuimus. In Morauia vero de urbibus Rokiten, Znoiem, Bethow decimationem, que sex denariis ab uno quoquedd solvitur. Damus insuper de venditione hominum decimum denarium et decimum forum per omnia loca ad predictas urbes pertinentia. In flumine vero, quod dicitur Dyga, de omnibus pontibus decimum tributum. Praeter haec eiusdem ecclesiae necessariis consulentes ad restauranda aratra,ee si forte defficiant, ad emenda canonicorum vestimenta haec super addidimus: Olomuces solvat annuatim unam marcam et duos boves, Prerov unam marcam et duos boves, Spitignev dimidiam marcam et unum bovem, Godonin dimidiam marcham et unum bovem, Bretyzlawe dimidiam marcham et unum bovem, Strahomin mediam marcham et unum bovem, Rokicen unam marcham et duos boves, Znoiem unam marcham et duos boves, Brnen unam marcham et duos boves, Pustimir unam marcham et duos boves. Villas quoque dedimus has ibidem: Blatnice, Pregnici, Naluce, Zonolusii, Nauramie, Dolnem surgustum, quod vulgo dicitur Zlup, et lacus circumiacentes simul cum luco, Mikulcice, Prusy, Troscotouice, Drinouice, Pulin, Nagradku, Betharintich, Bantich, Plesitich, Masouicih, Sanov. Ad haec firmissima nostrae auctoritatis decreta imponimus, ut quotquot homines ad predictam ecclesiam in Boemia sive in Morauia pertinent, nulli quicquam debeant in tributo, decimatione, in urbium vel potnému munitione seu caeteris servitiis, nisi tantum monasterio et praeposito, a quo regitur, teneantur.

Et ego Seuerus, dei gratia Pragensis episcopus, horum conscius et verus testis, adhibitis Meynhardo et N. et his religiosismm cappellanis: Bogusud, Podyua, Mac, Bosyk et caeteris quam plurimis coram deo vivo et vero et eius terribili obtestamur iudicio et anathemate defendimus aeterno, ut nullus successorum eiusdem principis nostri Bracizlai seu aliqua persona hominis haec, quę ab eodem principe offeruntur, contradicat et decreta violare presumat. Si quis autem huius propositi violator extiterit, aeternis condemnationibus subiaceat innodatus et sanctos dei duodecim apostolos ac martyres Wenceslaum, Benedictum, Ioannem, Matthaeum, Isaac, Cristinum, confessores, virgines in presenti et in futuro adversarios senciat atque in inferno inferiori concremandus cum dyabolo et eius ministris nec non cum Iuda traditore illisque, qui dixerunt domino deo: recede a nobis, scientiam viarum tuarum nolumus, redactus in nihilum deficiat impius.

Překlad: strojový překlad GPT 4o

(FALSUM S. XII)

Břetislav I., kníže český, zakládá kolegiátní kostel v Boleslavi a velkoryse mu daruje mnoho vesnic, služebníků a daní v Čechách a na Moravě.

Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého, totiž svaté a nerozdělitelné Trojice. Břetislav, kníže Čechů, z Boží milosti katolík, svým následovníkům a všem budoucím knížatům, biskupům, opatům a katolickým kněžím. Milost vám a pokoj, radost a láska od Boha Otce a Krista Ježíše. Nechť je známo všem, jak přítomným, tak budoucím, že já, z Boží milosti kníže Čechů, z toho, co mi Kristova zbožnost dala do vlastnictví, v městě Boleslavi stavím klášter, kde kdysi tělo našeho slavného patrona Václava, mučedníka Kristova, zavražděného nevěřícími, odpočívalo po dobu tří let, nyní zde s Božím dovolením spočívají těla pěti svatých bratří. Pro záchranu své duše a duší mých potomků jsem jej co nejvíce obohatil.

Dal jsem vesnice: jedna se jmenuje Popovice, druhá Přívory, třetí Zápy, čtvrtá Dřevčice, pátá Mlékožiry, šestá Detěnice s lesem, sedmá Dřísy se sklepem, jehož polovinu jsem určil pro kanovníky. Pro jejich obdělávání jsem určil služebníky: z Křesenic Staněk, z Libušína Kašpar, z Podlešína Swerad, z Obodrže Gostirad a Zlez, Cyg, Laurata. Pro nošení lahví jsem dal Kusu se třemi syny: Poncem, Křížanem a Martinem. Oráče pro výše uvedené vesnice jsem dal: Míros, Lazen, Šček, Milon, Koluva, Mládek, Naglaz, Semris, Celiga, Tehna, Radouan, Gostén, Kuna, Křuka, Zelan, Kašpar, Trz. Řezbář misek Božetha s dětmi Drakem, Okresou, Malíkem, a další, který dělá umělecké výrobky, Nema. Sedlář Zesak, Temata, Thima, Wach, Zlušen. Mlynář Vscen. Pekaři Wrac, Zmil. Kuchaři Ponec, Krima. Ševci kožených bot: Ninos, Holec, Koluza, Kosusa. Švec kůže Vserad. Rybáři Miley, Honika, Milgost. Pastýř Neg s dětmi Gošek, Theza, Bucan. Zlatník Kojata. Kováři Zauid, Kastěj.

Cupedynář Caica se syny Zbina a Kokora. Kteří dělají smoly, Radey, Nesul, Milos. Kteří denně slouží na dvoře: Mladon, Priuic, Milowan, Milon. Poplatníci medu ve vesnici Roveň[?]: Sdena se syny Radosta, Dobros; Lubincích Radisa se syny Platis, Predsa; Losenicích Posdik, Zuest se synem Musik; Osece Mucka; Wlikoua Bitech, Reunic se syny Ztoian, Zezamil. Soláři Iacs se syny Louata, Terek, Dobrotay, Milowan; Cany se syny Ian, Postoy, Podpope, kteří musí vždy mít koně ve dvoře. Pro různé záležitosti Quasina se syny Span, Milata, Craiata, Climata. Štítař, který musí dát šest štítů, Stach. Zvonař kostela Seteh. Strážci kostela v Postřižíně: Bezdrug se syny Zwoiata, Zuc, Masceta se syny Ozrak, Zkor, Rosuad. Znoicicih Gormusa se syny Vitasa, Bogdan, Milowan, Mirota, Cerna, Necta se synem Crazota, Dragota. Bezenez Sina, který místo sebe dal Sinogorum Velprideh se šesti syny. Maslouicih Bezded se syny Cana, Trebota, Bogsa. Leteceh Milatha. Lubcicih Sematha. Lusas, Boracha, Wlican, Trebeny, Ostoyka, Buka. Kozlech Wsserad se syny. Syritih Obyd. V městě Mali Milon se syny Boguza, Bach, Zkor, Rosuad. Nadubrauici Dobrata se syny Zbrz, Dobesta, Neyapa se syny. S těmito opatřeními jsme přidali desátek, který patří městu Čáslav a v kraji zvaném Zhořelec[?], který se platí šesti denáry na podporu kanovníků sloužících Bohu tam.

Dále z měst Žatec a Boleslav, z obou všech vymáhaných a vyšetřovaných věcí desátý denár. Také na venkově náležejícím k těmto uvedeným městům, kdekoliv jsou pánské pluhy, desátý snop a ze všech zvířat, jak velkých, tak malých, která jsou na stejných polích chována, desátý díl. Co se týče těchto měst, jak na délku, tak na šířku, rozdělených do skupin hostů a rolníků, aby platily desátý džbán medu a desátý denár jako mírový poplatek. Přidali jsme také věž zvanou Lysa po smrti hraběte jménem Mutis. Zřídili jsme také pro kanovníky téže svaté církve z vesnice Žiželice každoroční osvěžení, což se běžně nazývá harmue, na památku mé matky Boženy. Tyto platby z české země jsme pevně stanovili pro stejnou církev. Na Moravě pak z měst Rokytnice, Znojmo, Bítov desátek, který se platí šesti denáry z každého. Navíc dáváme z prodeje lidí desátý denár a desátý trh na všech místech náležejících k těmto městům. Na řece, která se nazývá Dyje, z každého mostu desátý poplatek. Kromě toho, s ohledem na potřeby téže církve pro obnovu pluhů, pokud by snad chyběly, a pro koupi oděvů kanovníků jsme přidali toto: Olomouc zaplatí ročně jednu marku a dva voly, Přerov jednu marku a dva voly, Spytihněv půl marky a jednoho vola, Hodonín půl marky a jednoho vola, Břeclav půl marky a jednoho vola, Strachotín půl marky a jednoho vola, Rokytnice jednu marku a dva voly, Znojmo jednu marku a dva voly, Brno jednu marku a dva voly, Pustoměř jednu marku a dva voly. Dále jsme tam dali tyto vesnice: Blatnice, Pregnici, Naluce, Zonolusii, Nauramie, Dolnem, což se běžně nazývá Zlup, a přilehlé rybníky spolu s lesem, Mikulčice, Prusy, Troskotovice, Drnolec, Polany, Hrádek, Beharintich, Bantice, Plešice, Mašovice, Šánov. Na tato pevná rozhodnutí naší autority klademe důraz, aby všichni lidé patřící k uvedené církvi v Čechách nebo na Moravě, nebyli nikomu povinni platit žádné poplatky, desátky, ani se podílet na opravách měst nebo pevností či jiných službách, kromě toho, co jsou povinni vůči klášteru a představenému, který jej řídí.

A já, Severus, z Boží milosti pražský biskup, vědom si toho a pravý svědek, za přítomnosti Meynharda a N. a těchto nejzbožnějších kaplanů: Bogusud, Podyua, Mac, Bosyk a mnoha dalších, před živým a pravým Bohem přísaháme a věčným prokletím bráníme, aby nikdo z nástupců téhož našeho knížete Břetislava nebo jakákoli osoba neodporovala těmto věcem, které jsou od téhož knížete nabízeny, a neodvažovala se porušovat tato ustanovení. Pokud by však někdo byl porušitelem tohoto ustanovení, nechť je věčně odsouzen a nechť pociťuje svaté Boží dvanáct apoštolů a mučedníky Václava, Benedikta, Jana, Matouše, Izáka, Kristina, vyznavače, panny nyní i v budoucnu jako své protivníky a nechť je spalován v dolním pekle s ďáblem a jeho služebníky, stejně jako s Jidášem zrádcem a těmi, kteří řekli Pánu Bohu: odejdi od nás, nechceme znát tvé cesty, a nechť bezbožník klesne do nicoty.

Poznámky:

na str. 566 opraveno - čti: na "také dvůr zvaný Lysa"

na obsah ⤴

1290

Pražský biskup Tobiáš potvrzuje Štěpána farářem v Lysé

Zdroj: Navrátil, Karel: Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateranských sv. Augustina, nyní městské chorobnice, na Hoře Karlově v Novém městě Pražském, 1877, p. 214

Dostupné online:

Text regestu

Confirmatio Capellani Stephani ad parochiam, quondam capellani Guthae reginae Boemiae.

Anno 1290. 20. Decembris.

Nos Tobiáš Dei gratia Episcopus Pragensis notum esse volumus universis praesentes litteras inspecturis, quod nos ad petitionem Serenissimae Dominae nostrae Guthae Dei gratia reginae Boemiae et Ducissae Cracoviae et Sandomeriae nec non Marchionissae Moraviae honestum virům presbyterům Stepliannm exhibitorem praesentium in ecclesia Dei Lissae, in qua eadem Domina jus obtinet patronatus, rectorem instituimns legitimum et plebanum, ipsum sibi cum omnibns suis pertinentiis authoritate, qua fungimur, confirmantes, et curam ei animarum ibidem prout ad nostrum spectat officium committentes in Imjus rei testimonium praesens scriptum fieri et sigilli nostri munimine fecimus cummuniri. Datum Pragae anno Domini mittesimo ducentesimo nonagesimo. 13. calend. Januarii, Pontificatus nostri anno 13. indictione quinta.

("Hoc originale authenticum invenitur in arcbivo Carloviensi intactum una cum sigillo in cera pendulo in zona bombycea rubri coloris." II. B. 12. c. k. univ. knih.)

Překlad: GPT 4o

Potvrzení kaplana Štěpána do farnosti, někdejšího kaplana Guty, královny české.

Roku 1290. 20. prosince.

My, Tobiáš z Boží milosti, biskup pražský, chceme, aby bylo všem, kdo budou tyto listiny číst, známo, že jsme na žádost Naší Vznešené Paní, Guty z Boží milosti, královny české a vévodkyně krakovské a sandoměřské, jakož i markraběnky moravské, poctivého muže, kněze Štěpána, předkladatele tohoto dokumentu, v kostele Božím v Lysé, ve kterém má stejná Paní právo patronátu, ustanovili řádným farářem a plebánem, potvrzujíce jej se všemi jeho právy a povinnostmi pravomocí, kterou vykonáváme, a svěřujeme mu péči o duše tam, jak nám přísluší dle naší povinnosti. Na důkaz toho jsme nechali tento spis vyhotovit a opatřit naším pečetidlem. Dáno v Praze roku Páně tisícího dvoustého devadesátého. 13. kalend. ledna, třináctého roku našeho pontifikátu, v páté indikci.

("Tento autentický originál je uchován v archivu Karolina neporušený spolu s pečetí na bavlněném pásu červené barvy." II. B. 12. c. k. univ. knih.)

na obsah ⤴

1291

Guta Habsburská pověřuje Rudlína k založení města Lysá

Zdroj: Emler, Josef: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II, Annorum 1253-1310, 1882, p. 661

Dostupné online:

Text regestu

1291, 4 Mart. In castro Pragensi.

Nos Gutha, Boemie regina et marchionissa Morauie, Rudlino, seruitori nostro, concedimus locacionem bonorum nostrorum in Lissa et in uniuersis villis ibidem ad Lissa spectantibus ad jus theutonicale, dantes sibi plenum posse in eadem hereditate nostra distinguendi laneos seriatim per funiculum distribucionis, prout consuetudo cuiuslibet locatoris exquirit. Et ut hoc commode facere possit, vniuersis hominibus, qui in prefata hereditate nostra iuxta verum purkrecht per suscepcionem mansorum se ibidem locare voluerint, a die translacionis b. Wencezlai ad duos annos continue subsequentes libertatem elargimur, - quibus transactis iam prefatus R. de quolibet manso - nostre camere tres fertones arg. censualis in die b. Michaelis in quolibet anno tenebitur assignare, prout census, iusticia et consuetudo exigit et requirit. Et ut prefatus R. pro suis laboribus meritum recipiat fructuosum, aduocatiam ibidem in Lissa et in villis ibidem spectantibus in eisdem bonis sibi ac suis heredibus pro suis utilitatibus concedimus perpetuo possidendam, adicientes tres mansos et unam tabernam et tercium denarium de culpis aduocacie iam dicte, et eciam vnum molendinum, si construere poterit, infra terminos aduocacie sue superius nominate. - Ad hec prefato R. et suis heredibus locamus brachium Albee seu lacum quemdam sub Lissa vulgo dictum Thonie, de quo dictus R. et sui heredes in piscibus providebunt nostre mense singulis annis in quatuor equiualencia talentorum, et hoc modo sua seruitus limitabitur et non amplius de lacu predicto. Adicimus preter hec, quia aliquociens prefatus R. de quolibet mansorum, qui ex funiculo distribueionis mensura debita distincti fuerint, ad obtinendum uerum purcrecht ibidem in Liza et in villis ad id spectantibus vnam marcam argenti nostre camere in suscepcionis principio assignabit." Acta sunt hec in castro Prag. a. d. MCCLXXXXI, in die translacionis b. martiris Wencezlai.

Ex orig. arch. Novodom. cop. in Mus. Boh.

Překlad: GPT 4o

1291, 4. března. Na Pražském hradě.

My, Guta, královna česká a markraběnka moravská, udělujeme Rudlinovi, našemu služebníkovi, právo na kolonizaci našich statků v Lysé a ve všech vesnicích k Lysé náležejících podle práva německého, dávajíc mu plnou moc k rozdělení lánů v našem dědictví podle zvyklostí každého lokátora. A aby to mohl pohodlně provést, udělujeme všem lidem, kteří se chtějí v našem dědictví usadit podle skutečného purkrechtního práva přijetím lánů, od dne přenesení svatého Václava na dva roky nepřetržité svobody, po jejichž uplynutí bude zmíněný Rudlin povinen každoročně na svatého Michaela odvádět naší komoře z každého lánu tři stříbrné groše, jak vyžadují poplatky, právo a zvyklost. A aby zmíněný Rudlin za své práce obdržel zaslouženou odměnu, udělujeme mu a jeho dědicům právo rychtáře v Lysé a v přilehlých vesnicích v těchto statcích k jejich užitku navždy, přidávajíc tři lány, jednu krčmu a třetí denár z pokut tohoto rychtářství, a také jeden mlýn, pokud jej bude moci postavit, v rámci hranic zmíněného rychtářství. K tomu zmíněnému Rudlinovi a jeho dědicům udělujeme rybářské právo na Labi či na určité jezero pod Lysou, běžně zvané Thonie, z něhož zmíněný Rudlin a jeho dědicové budou ročně dodávat našemu stolu ryby odpovídající čtyřem talentům, a tak bude jeho služba omezena a nebude více požadováno z uvedeného jezera. Dále přidáváme, že zmíněný Rudlin z každého lánu, který bude řádně změřen a rozdělen podle lana měřičského, na počátku přijetí přidělí naší komoře jednu stříbrnou marku, aby získal skutečné purkrechtní právo v Lysé a v přilehlých vesnicích. Toto se stalo na Pražském hradě roku 1291, v den přenesení svatého mučedníka Václava.

Podle originálu z archivu Nového Dvora, opsáno v Muzeu českém.

na obsah ⤴

1291

Kaplan Štěpán ustanoven farářem v kostele v Lysé

Zdroj: Emler, Josef: Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars II, Annorum 1253-1310, 1882, p. 669

Dostupné online:

Text regestu

1291, 20 Dec. Pragae.

Nos Thobias, Prag. epise. notum &c, "quod nos ad peticionem et presentationem ser. domine nostre Gute, — regine Bohemie &c, eius capellanum Sthephanum, exhibitorem presencium, in ecclesia de Lyssa, in qua eadem domina nostra jus obtinet patronatus, rectorem instituimus legitimum et plebanum." — Dat. Prage a. d. M°.CC°.LXXXXI°, XIII kal. Jan. pontif. vero nostri anno XIII, indictionis quinte.

Ex orig. bibl. univ. Prag.

Překlad: GPT 4o

1291, 20. prosince. Praha.

My, Thobias, biskup pražský, dáváme na vědomí, že jsme na žádost a doporučení naší paní Guty, královny české, ustanovili jejího kaplana Štěpána, nositele těchto listin, řádným a zákonným farářem v kostele v Lysé, ve kterém má naše paní právo patronátu. — Dáno v Praze léta Páně 1291, 20. prosince, v našem třináctém roce pontifikátu, v páté indikci.

Z původního rukopisu univerzitní knihovny v Praze.

na obsah ⤴

1293

Nadace kostela v Lysé roku 1293 1. srpna

Zdroj: Navrátil, Karel: Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateranských sv. Augustina, nyní městské chorobnice, na Hoře Karlově v Novém městě Pražském, 1877, p. 212-214

Dostupné online:

Text regestu

Dotatio ecclesiae in Lyssa anno 1293 1. Augusti.

Jutha Dei gratia Boemiae regina Cracoviae Sandomeriae Ducissa et Marchionissa Moraviae omnibus in perpetuum sperantes ea duntaxat futuris mortalium suffragiis provide reservari, quae in pios eleemosynarum usus et charitatis beneficia divinae retributionis intuitu erogantur, notum esse volumus universis praesentis notitiam habituris, quod nos pia consideratione pensantes conditiones et damna dotis ecclesiae nostrae in Lissa, cujus ad nos jus patronatus pervenire dignoscitur, divisim et sparsim inter bona nostra et hominum nostrorum intersitae per unionem bonorum ejusdem dotis et separationem a bonis nostris in melius reformare ad profectum et incommodum et tranquillitatem et pacem rectoris ecclesiae memoratae, qui pro tempore fuerit, de consensu et voluntate ipsius per commutationem et unionem agrorum, pratorum et aliorum bonorum ipsius ecclesiae sibi de speciali gratia taliter duximus providendum videlicet ut in foro nostro Lissa quatuor mansi solventes in censu per třes fertones argenti et quintus mansus ad curiam et aratrum plebani cum decem curriculis hortis totidem per lottum argenti de censu annuo. In Tirsicz vero villa, sub praedicto foro nostro Lissa locata quatuor mansi similiter triům fertonum argenti censům, reddentes singuli. Praeterea in villa Czyrmulz unius bonae araturae haereditas et quatuor hospites, quorum quilibet solvit marcam argenti de censu annuo. Item sub antiquo foro Lissa tria prata satis diffusa et lata certis et notis metis limitata, quae vulgariter Sedlicze dicuntur, vel si quovis alio nomine nuncupentur, quem locum quaedam lacus reginalis per circuitum ambit et circuit, limitando cum silva et piano, nec non aliis libertatibus et utilitatibus, in quibuscunque consistant, ad dictum plebanum et ecclesiam Lissensem pleno jure et libere et pacifice perpetuo volumus pertinere. Ad haec de quolibet laneo per totam parochiam supra dietám nomine decimarum aunonae umím corum qui stricho vulgariter dicitur, tritici et duo siliyinis percipiet plebanus ecclesiae jam praefatae. Item de censu nostro in foro praedicto Lissa et etiam de villis nostris ibidem ad Lissam spectantibus jam dictus plebanus et de culpis percipiet plenám et sine omni diminutione decimam de denariis et argento. Ad haec in villa nostra Zamath de censualis annonae decima viginti coros tritici et viginti siliginis et quinquaginta denarios monetae Pragensis. Amplius in bonis praedictis Giczin ad mensám nostram spectantibus ex antiquo de censu sexaginta marcarum sex marcarum argenti decimam idem plebanus ex antiquo percipiet atque tollet annuatim. Praetera in villa Lutol piscationes in flumine Albea in ripa ejusdem fluminis et molendinum cum duábus rotis et naulum liberum et in Tussen villa naulum alium pleno jure et libere plebanus praedictus possidebit. Ceterum volumus et in perpetuum ordinamus, ut plebanus praedictus, capellanus et notarius noster in censibus collectis et bernis ea gaudere debeat libertate, quod nullus alius, sed ipse solus vel judex constitutus ab eo, homines possit vel debeat judicare vel corrigere pro suo beneplacito voluntatis. Emendas praeterea vel mulctas, collectas et benias percipiet de hominibus memoratis. Nullus igitur officialium nostrorum de praemissis gratiis et libertatibus ecclesiae praedictae sibi quidpiam attrahere seu usurpare praesumat, prout indignationem nostram diligit evitare. In cujus commutationis et donazioni nostrae testimonium praesentem litteram conscribi fecimus, ipsum sigilli nostri munimine roborantes. Datum Pragae per manum magistri Bohuslai canonici Boleslavensis. Acta sunt haec anno Domini 1293. Calendis Augusti indictione sexta.

L. S.

("Hoc diploma dessumtum est ex confirmatione hujus et sequentis diplomatis a Joanne Boemiae rege, quod in sua authentesi conservatur illaesum et intactum in archivo Carloviensi").

Překlad: GPT 4o

Nadace kostela v Lysé roku 1293 1. srpna.

Jutha z Boží milosti královna česká, vévodkyně krakovská a sandoměřská a markraběnka moravská, všem na věčné časy věříc, že pouze ty skutky lidské budou v budoucnosti uchovány, které jsou věnovány zbožným účelům a dobročinnosti s úmyslem božské odměny, dáváme na vědomí všem, kteří budou o této listině vědět, že my, zbožně uvažujíc o podmínkách a škodách nadání našeho kostela v Lysé, který se nám dostal do práva patronátu, jednotlivě a rozptýleně mezi naše a našeho lidu majetky, k lepšímu zreformovali unifikací majetku téhož nadání a oddělením od našich majetků k prospěchu a pohodlí a klidu správce zmíněného kostela, který tam bude v budoucnosti, se souhlasem a vůlí jeho samého, směnou a sjednocením polí, luk a jiného majetku téhož kostela, zvláštní milostí jsme rozhodli takto, totiž že na našem trhu v Lysé čtyři lány budou platit činži po třech fertech stříbra a pátý lán k dvoru a pluhu plebána s deseti zahradami, každá po lottu stříbra roční činže. V Tirsicz, vesnici pod uvedeným naším trhem Lysá, čtyři lány platí stejnou činži tří ferthů stříbra, každý zvlášť. Dále ve vesnici Czyrmulz jedno dědictví dobré orné půdy a čtyři hospodáři, z nichž každý platí marku stříbra roční činže. Také pod starým trhem Lysá tři louky dostatečně rozlehlé a široké, vymezené určitými a známými mezemi, které se běžně nazývají Sedlicze, nebo ať už jsou nazývány jakýmkoliv jiným jménem, ten prostor obklopuje a obkružuje určitý královský rybník, ohraničující lesem a rovinou, a s dalšími svobodami a užitky, ať už jakéhokoliv druhu, přejeme si, aby plně a svobodně a mírumilovně navždy patřily zmíněnému plebánovi a kostelu v Lysé. K tomu z každého žernu po celé farnosti nad uvedenou jmenovanou desátky obilí, jednoho z těch, kterému se běžně říká stricho, pšenice a dvě sávy obdrží plebán již zmíněného kostela. Také z naší činže na trhu uvedeném Lysá a také z našich vesnic tam k Lysé náležejících obdrží již zmíněný plebán a z pokut plnou a bez jakéhokoliv snížení desátku z peněz a stříbra. K tomu v naší vesnici Zamath z činžovní obilné desátky dvacet korců pšenice a dvacet sávy a padesát denárů pražské měny. Dále z uvedených majetků Giczin, patřících k našemu stolu odedávna, ze šedesáti marek činže šest marek stříbra desátku obdrží a bude vybírat každý rok stejný plebán. Také ve vesnici Lutol rybolov na řece Labi na břehu téže řeky a mlýn se dvěma koly a volný přívoz a v Tussen vesnici jiný přívoz bude zmíněný plebán plně a svobodně vlastnit. Dále si přejeme a navěky nařizujeme, aby zmíněný plebán, kaplan a náš notář měli v činžích vybraných a berních tu svobodu, že nikdo jiný, než on sám nebo soudce jím ustanovený, nemůže ani nesmí lidi soudit nebo napravovat podle jeho vůle. Navíc odškodné nebo pokuty, sbírky a berně bude vybírat od zmíněných lidí. Nikdo z našich úředníků si tedy nesmí z uvedených milostí a svobod zmíněného kostela nic přivlastnit ani uzurpovat, pokud chce vyhnout se našemu hněvu. Na svědectví této naší směny a daru jsme nechali tuto listinu sepsat, posilující ji naším pečetidlem. Dáno v Praze rukou mistra Bohuslava, kanovníka Boleslavského. Stalo se to roku Páně 1293, na Kalendy srpna, v šesté indikci.

My, Tobiáš z Boží milosti, biskup pražský, chceme, aby bylo všem, kdo budou tyto listiny číst, známo, že jsme na žádost Naší Vznešené Paní, Guty z Boží milosti, královny české a vévodkyně krakovské a sandoměřské, jakož i markraběnky moravské, poctivého muže, kněze Štěpána, předkladatele tohoto dokumentu, v kostele Božím v Lysé, ve kterém má stejná Paní právo patronátu, ustanovili řádným farářem a plebánem, potvrzujíce jej se všemi jeho právy a povinnostmi pravomocí, kterou vykonáváme, a svěřujeme mu péči o duše tam, jak nám přísluší dle naší povinnosti. Na důkaz toho jsme nechali tento spis vyhotovit a opatřit naším pečetidlem. Dáno v Praze roku Páně tisícího dvoustého devadesátého. 13. kalend. ledna, třináctého roku našeho pontifikátu, v páté indikci.

("Tato listina je odvozena z potvrzení tohoto a následujícího diplomu Janem, králem českým, který je ve své pravosti uchován neporušený a nepoškozený v archivu Karolina").

na obsah ⤴

1305

Král Václav potvrzuje platby pro kostel v Lysé

Zdroj: Navrátil, Karel: Paměti kostela Panny Marie na nebe vzaté a sv. Karla Velikého a bývalého královského kláštera řeholních kanovníků Lateranských sv. Augustina, nyní městské chorobnice, na Hoře Karlově v Novém městě Pražském, 1877, p. 214

Dostupné online:

Text regestu

Supra sex marcas solvendas in Gitczin anno 1305. 7. Junii.

Nos Venceslaus Dei gratia Boemiae et Poloniae Kex fatemur tenore praesentium universis coram nobis probatum et nos plene informatos esse, quod ecclesiae in Lissa debeat habere annis singulis sex marcas in decimis de censu, qui de oppido nostro Gitczin solvitur annuatim. Quare volumus et mandamus universis, qui ibidem ipsius census pro tempore fuerint collectores, quod Stcphano ipsius ecclesiae in Lissa capellano nostro et omnibus successoribus suis in perpetuum ipsas sex marcas annis singulis sine aliqua difficultate assignent. In cujus rei testimonium praesentes litteras fieri et sigillis Majestatis nostrae jussimus communiri. Datum Pragae anno Domini 1305. septimo Idus Junii. indictione tertia anno regnorum nostrorum Boemiae VIII. Poloniae vero V.

L. S.

Překlad: GPT 4o

O šesti markách, které mají být zaplaceny v Gitczin roce 1305, 7. června.

My, Václav z Boží milosti král český a polský, uznáváme touto listinou všem, že je před námi prokázáno a že jsme plně informováni, že kostel v Lysé má mít každý rok šest marek z desátků z činže, která je ročně placena z našeho města Gitčín. Proto nařizujeme a přikazujeme všem, kteří tam budou prozatímními sběrateli této činže, aby Štěpánovi, kaplanovi našeho kostela v Lysé, a všem jeho nástupcům na věčné časy bez jakýchkoli obtíží každý rok přidělovali těchto šest marek. Na svědectví tohoto jsme nařídili vyhotovit tuto listinu a opatřit ji našimi majestátními pečetěmi. Dáno v Praze roku Páně 1305, sedmého dne před Idy červnovými, v třetí indikci, osmého roku našeho panování v Čechách a pátého v Polsku.

L. S.

na obsah ⤴

1356

Spojení farního kostela v Lysé s řádem sv. Augustina

Zdroj: Novák, Johann Friedrich: Monumenta Vaticana res gestas Bohemicas illustrantia Tomus II. Acta Innocentii VI. Pontificis Romani : 1352-1362, 1907, str. 174-176

Dostupné online:

Text regestu

Unio parochialis ecclesiae in Lysa cum monasterio s. Caroli Pragensis ordinis s. Augustini confirmatur, prout in litteris insertis Caroli IV et Arnesti archiepiscopi Pragensis de datis 1355 Octobris 2 et 7 continetur.

Avinione, 1356 Februarii 18.

Ad perpetuam rei memoriam. Hiis, que pro monasteriis ... . Exhibita siquidem nobis pro parte . . . . abbatis et conventus monasterii s. Caroli Pragensis ordinis s. Augustini peticio continebat, quod .. . . Carolus Romanorum imperator .. . . et Boemie rex illustris ius patronatus ecclesie parrochialis in Lysa Pragensis dioc., tunc ad eundem Carolum imperatorem racione regni Boemie, quod obtinet, pertinens, cum omnibus possessionibus, prediis, agris, silvis pascuis, redditibus, censibus, usufructibus et pertinenciis suis quibuscunque, prout ad eundem Carolum imperatorem et regem racione dicti regni spectabant de procerum suorum consilio et ex certa sciencia dictis abbati et conventui et eorum successoribus imperpetuum et dicto monasterio concessit liberaliter et donavit, quodque deinde ven. fr. noster Arnestus archiepiscopus Pragensis attendens, quod propter parvitatem reddituum ipsius monasterii eiusdem monasterii expensarum onera supportari nequibant, ac propterea volens super hoc de oportuno remedio providere, de consensu . . . . decani, . . scolastici et capituli ecclesie Pragensis, habito cum eis super premissis diligenti tractatu, predictam ecclesiam cum omnibus iuribus et pertinenciis suis eidem monasterio imperpetuum annexavit, univit ac voluit et decrevit, quod . . rectore dicte ecclesie cedente vel decedente . . abbas et . . prepositus dicti monasterii, qui essent pro tempore, dictorum conventus accedente consensu unum de canonicis dicti monasterii ac hoc ydoneum instituendum in dicta ecclesia eidem archiepiscopo presentarent, qui ab eodem archiepiscopo regimen spiritualium dicte ecclesie et curam animarum parrochianorum ipsius ecclesie recipere deberet, prout in diversis inde confectis literis eorundem Caroli imperatoris ac archiepiscopi et capituli sigillis munitis, quarum tenores de verbo ad verbum presentibus inseri fecimus, plenius continetur.

Quare pro parte dictorum Caroli imperatoris et abbatis et conventus nobis fuit humiliter supplicatum, ut concessioni, donacioni, unioni, annexioni, voluntati et decreto predictis confirmacionis robur adicere, omnemque defectum, si quis intervenerit in eisdem, supplere de benignitate apostolica dignaremur. Nos itaque ipsorum Caroli imperatoris ac abbatis et conventus supplicacionibus inclinati, huiusmodi donacionem, concessionem, unionem, annexionem, decretum et voluntatem rata habentes et grata, illa ex certa sciencia confirmamus et presentis scripti patrocinio communimus, supplentes omnem defectum, si quis intervenerit in eisdem. Volumus autem, quod de ipsius ecclesie parrochialis fructibus, redditibus et proventibus pro perpetuo vicario inibi instituendo congrua porcio ad diocesani loci arbitrium reservetur, ex qua idem vicarius valeat commode sustentari, archiepiscopalia iura solvere et alia incumbencia onera supportare. Tenores vero dictarum litterarum tales sunt:

In nomine domini amen. Nos Arnestus dei et apostolice sedis gracia s. Pragensis ecclesie archiepiscopus ad perpetuam rei memoriam. Cura pastoralis officii nos solicitat et inducit, ut vota Christi fidelium, transitoria pro celestibus commutancium, et salutem concernencia animarum pervigili ac benigno prosequamur affectu, ea denique, que deo dicatorum et presertim religiosorum locorum, in quibus cultus divinus augetur et monastici viget ordinis disciplina, comodum, ut ipsorum inhabitatores quietius domino famulari valeant, respiciunt et profectum. Sane cum monasterium s. Karoli in Noua civitate Pragensi ordinis s. Augustini, in quo abbas, prepositus et nonnulli canonici regulares omnipotenti deo et ipsius genitrici et omnibus sanctis devote et assidue famulantur, de novo per serenissimum principem et dominum nostrum, dominum Karolum Romanorum imperatorem semper augustum et Boemie regem ad laudem et gloriam omnipotentis Dei ac s. Karoli fundatum et dotatum, prout in literis donacionis ipsius domini nostri imperatoris, quarum tenor mox inferius de verbo ad verbum describetur, plenius et luce clarius continetur, propter parvitatem reddituum ipsius monasterii plurima incomoda et expensarum onera sustinere cogatur, tenor vero literarum imperialium, de quibus supra fit mencio, qui sequitur in hec verba: „Karolus quartus etc.“, ut in litera eiusdem imperatoris in presenti litera superius inserta usque „primo“, nos itaque volentes eidem monasterio paterna pietate succurrere ac de oportuno remedio providere, ne propter defectum vite necessariorum in eo profectus monastici ordinis possit quomodolibet impediri, habito prius cum honorabilibus viris et dominis .. decano, .. scolastico totoque nostre Pragensis ecclesie capitulo maturo ac diligenti tractatu, ceterisque solennitatibus observatis de predictorum dominorum connivencia et expresso consensu ad laudem et gloriam divini nominis et ob reverenciam s. Karoli totiusque curie celestis ac ob meliorem sustentacionem fratrum seu canonicorum in predicto monasterio degencium et precipue, ut predictum monasterium sufficere valeat ad incumbencia onera supportanda, ecclesiam parrochialem scilicet in Lysa nostre dioc, in qua memorati abbas predictus et canonici obtinent ius patronatus, eidem monasterio s. Karoli auctoritate ordinaria incorporamus et imperpetuum annectimus et unimus, ipsamque ecclesiam cum omnibus bonis mobilibus et immobilibus, iuribus, utilitatibus, fructibus et pertinenciis suis universis, quocunque nomine censeantur, in ius et proprietatem prefati monasterii s. Karoli transferimus et ipsam eidem monasterio, quoad bona ipsius temporalia, in totum subicimus et donamus, volentes et decernentes, ut cedente vel decedente rectore eiusdem ecclesie abbas et prepositus, qui pro tempore fuerint, sui conventus ad hoc accedente consensu possint et debeant fratrem seu canonicum sui monasterii, personam ydoneam, in eadem ecclesia instituendam, nobis presentare, que regimen spiritualium et curam a nobis recipiat animarum. In quorum omnium testimonium et robur perpetuo valiturum presentes incorporacionis literas fieri iussimus tam nostri quam predicti capituli nostri Pragensis sigillorum appensione et munimine roboratas. D. Prage a. domini millesimo trecentesimo quinquagesimo quinto, non. Octobris, pontificatus nostri a. undecimo, presentibus honorabilibus viris Wratywogio preposito Tynensi, Alberto correctore cleri, Nicolao preposito Rudnice[nsi], testibus ad premissa. — Nulli ergo etc.. . . . D. Auinione XII kal. Marcii a. quarto.

Překlad: GPT 4o

Spojení farního kostela v Lysé s klášterem sv. Karla Pražského řádu sv. Augustina je potvrzeno, jak je uvedeno v listinách Karla IV. a pražského arcibiskupa Arnošta z 2. a 7. října 1355

Na věčnou památku. Těm, kteří se týkají klášterů ... Předložená žádost od ... opata a konventu kláštera svatého Karla v Praze řádu svatého Augustina obsahovala, že ... Karel, římský císař ... a slavný král český, přenechal patronátní právo farního kostela v Lysé, pražské diecéze, tehdy patřícího stejnému císaři Karlu z titulu českého království, které drží, se všemi majetky, pozemky, poli, lesy, pastvinami, příjmy, činžemi, užitky a jakýmikoli příslušenstvími, které stejnému císaři Karlu a králi z titulu řečeného království náležely, z rady svých předáků a z jistého vědomí uvedeným opatovi a konventu a jejich nástupcům na věky a uvedenému klášteru liberálně daroval a přenechal. A potom ctihodný bratr náš Arnošt, arcibiskup pražský, zvažujíc, že kvůli malým příjmům tohoto kláštera nebylo možné nést náklady tohoto kláštera, a proto chtěje v této věci poskytnout náležitou pomoc, se souhlasem ... děkana, ... scholastika a kapituly pražské církve, po důkladné rozpravě s nimi o uvedených záležitostech, uvedený kostel se všemi svými právy a příslušenstvími připojil, spojil a rozhodl, že při odstoupení nebo úmrtí rektora řečeného kostela ... opat a ... probošt řečeného kláštera, kteří budou v dané době, s připojením souhlasu uvedeného konventu, jednoho z kanovníků řečeného kláštera, pokud bude vhodný, představí k ustanovení v řečeném kostele uvedenému arcibiskupovi, který by od téhož arcibiskupa měl přijmout duchovní vedení řečeného kostela a péči o duše farníků tohoto kostela, jak je podrobně uvedeno v různých listinách vyhotovených o této záležitosti, opatřených pečetěmi téhož císaře Karla, arcibiskupa a kapituly, jejichž obsahy jsme slovo od slova nechali vložit do tohoto dokumentu.

Proto za stranu zmíněného císaře Karla, opata a konventu nám bylo pokorně předloženo, abychom laskavě potvrdili a dodali pevnost výše zmíněnému darování, udělení, spojení, připojení, vůli a rozhodnutí a nahradili jakýkoli nedostatek, který by v nich mohl být. My tedy, nakloněni prosbám téhož císaře Karla a opata a konventu, považujeme toto darování, udělení, spojení, připojení, rozhodnutí a vůli za platné a příjemné, a proto je s jistým vědomím potvrzujeme a podporujeme ochranou tohoto písemného dokumentu, nahrazujíce jakýkoli nedostatek, který by v nich mohl být. Přejeme si však, aby z plodů, příjmů a výnosů zmíněného farního kostela byla vyhrazena vhodná část pro zajištění trvalého vikáře podle uvážení místního diecézního biskupa, z níž by se tento vikář mohl pohodlně živit, platit arcibiskupská práva a nést další příslušná břemena. Znění uvedených listin je následující:

Karel IV. ... D. v Praze léta Páně tisícího třístého padesátého pátého, šestého dne před nonami října, v desátém roce našeho království a prvním roce císařství.

Ve jménu Pána, amen. My Arnošt, z Boží a apoštolské milosti arcibiskup svaté pražské církve, na věčnou památku této věci. Péče o pastorační úřad nás nutí a vybízí, abychom následovali přání věřících Kristových, kteří vyměňují pomíjivé věci za nebeské, a záležitosti týkající se spásy duší s neustálou a laskavou snahou. Nakonec, ty věci, které se týkají pohodlí Bohu zasvěcených míst a zejména náboženských míst, kde se rozvíjí bohoslužba a disciplína mnišského řádu, aby jejich obyvatelé mohli klidněji sloužit Pánu.

Skutečně, když bylo nově založeno a obdarováno klášterem svatého Karla v Novém Městě pražském, řádu svatého Augustina, kde opatem, převorem a několika kanovníky pravidelně a oddaně slouží všemohoucímu Bohu, jeho Matce a všem svatým, tím nejvznešenějším knížetem a naším pánem, pánem Karlem, římským císařem, vždy augustem a českým králem, k chvále a slávě všemohoucího Boha a svatého Karla, jak je plně a jasně uvedeno v darovacích listinách téhož našeho pána císaře, jejichž znění bude níže slovem za slovem popsáno, a kvůli malým příjmům téhož kláštera je nucen snášet mnohá nepohodlí a náklady.

Znění císařských listin, o nichž se výše zmiňujeme, následuje v těchto slovech: "Karel čtvrtý atd.", jak je uvedeno v listině téhož císaře v této listině výše až po "první". My tedy, chtějíce otcovskou péčí tomuto klášteru pomoci a poskytnout náležité prostředky, aby kvůli nedostatku nezbytných věcí nebyl jakkoli ohrožen pokrok mnišského řádu v něm, po zralé a pečlivé poradě s ctihodnými muži a pány ... děkanem, ... scholastikem a celým naším pražským kapitulním sborem, a za dodržení všech náležitostí se svolením a výslovným souhlasem výše zmíněných pánů, k chvále a slávě Božího jména a z úcty ke svatému Karlovi a celé nebeské kurii, a pro lepší zajištění bratří či kanovníků v uvedeném klášteře a zejména, aby uvedený klášter mohl dostatečně nést příslušná břemena, připojujeme a na věky spojujeme farní kostel v Lysé, naší diecéze, v němž zmínění opat a kanovníci mají patronátní právo, s uvedeným klášterem svatého Karla, a tuto církev s veškerým jejím movitým a nemovitým majetkem, právy, výnosy, plody a všemi příslušenstvími, ať jsou nazývána jakýmkoli jménem, přenášíme do práva a vlastnictví uvedeného kláštera svatého Karla a veškerý její světský majetek plně podřizujeme a darujeme uvedenému klášteru.

Chceme a stanovujeme, že v případě odstoupení nebo úmrtí správce téhož kostela opat a převor, kteří budou v té době, se souhlasem svého konventu, mohou a musí nám představit bratra či kanovníka svého kláštera, vhodnou osobu, která bude v tomto kostele ustanovena, aby od nás obdržela duchovní správu a péči o duše. Na důkaz a trvalou platnost všech těchto věcí jsme nařídili vyhotovit tuto listinu o připojení a ji posílit jak naším, tak pečetěmi našeho výše zmíněného pražského kapitulního sboru. D. v Praze léta Páně 1355, šestého dne před nonami října, v jedenáctém roce našeho pontifikátu, za přítomnosti ctihodných mužů Vratislava, převora tynského, Alberta, korektora kléru, a Mikuláše, převora roudnického, svědků při výše uvedeném. Nikdo tedy atd. ... D. v Avignonu 12. kalend března, čtvrtého roku.

na obsah ⤴

1361

Lyský farář Václav s bratry zakládají oltář blažené Moudrosti

Zdroj: Teige, Josef: Základy starého místopisu Pražského : (1437-1620). Oddíl I., Staré město pražské díl I., 1910, str. 544, bod 3

Dostupné online:

Text regestu

1361 - Libri ercl. l.f. 36.

Nos Wenceslaus, plebanus ecclesie in Lyssa, Leonhardus et Nicolaus, fratres — nati quondam Nicolai Planerii — unum altare — sub titulo — b. Sapiencie in ecclesia Pragensi — fundamus.

Překlad: GPT 4o

1361 - Knihy ercl. l.f. 36.

My, Václav, farář kostela v Lysé, Leonard a Mikuláš, bratři — synové někdejšího Mikuláše Plánera — zakládáme oltář pod titulem bl. Moudrosti v pražském kostele.

na obsah ⤴

1364

Lyský farář Václav s bratry zakládají oltář sv. Alexia a sv. Anežky ve sv. Vítu

Zdroj: Teige, Josef: Základy starého místopisu Pražského : (1437-1620). Oddíl I., Staré město pražské díl I., 1910, str. 544, bod 4

Dostupné online:

Text regestu

1364. 16. února. List. kap. sv. Vítské (XIII, 12).

Nos Wenceslaus, plebanus in Lyssa, Leonardus et Nicolaus fratres, cives Pragenses, nati quondam Nicolai Planer, civis Pragensis, tenore presencium recognoscimus publice et fatemur, quod ob reverenciam et laudem omnipotentis dei, domini nostri lhesu Christi eiusque sacre genitricis virginis gloriose et omnium sanctorum suorum et ob remedium animarum pie memorie domine Gere, matris nostre, et domini Johannis, capellani nostri, omniumque fidelium defunctorum nostramque salutem, volentes nichilominus terrena in celestia commutare, unum altare in honorem et decorem sub tytulo seu vocabulo beatorum VII. Na Velkém náměstí (strana jižní). s. Alexii confessoris et s. Agnetis virginis et martiris in s. Pragensi ecclesia de quatuordecim s. gr. den. prag. minus novem grossis in vcris redditibus annui census cuin aliis proventibus, videlicet pullis et ovis, in villis subscriptis: in Hodow novem marcas graves el triginta sex pullos annui census, in Nedwicz quatuor marcas graves minus uno grosso et quinque sexagenas ovorum annui census, prout in thabulis terre lacius conlinetur, de speciali gracia ct favore seu licencia reverendissimi jn Christo patris et domini Arnesti archiepiscopi ac capituli tocius eiusdem s. Pragensis ecclesie de bonis nostris a deo nobis datis fundavimus, dotavimus et creavimus humiliter et devote. Ordinacione tamen tali accedente, quod nos predicti fratres dumtaxat, quamdiu vitam duxerimus in humanis, et non alii seu alius ius patronatus ipsius altaris et allaristam ydoneum ad ipsum presentandi debeamus, quociens et quando illud quovis modo vacare contingat et vacabit; nobis vero fratribus predictis per divinain vocacionem de hac [vita] migrantibus huiusraodi ius patronatus sive presentandi altaristam ad altare prefatum ad dominum — decanum et ad capitulum prelibate ecclesie contradiccione heredum nostrorum seu: cuiuslibet alterius non obstante libere devoletur et devolui volumus omni absque mora; hoc eciam adiecto, quod ipse minister predicti altaris, qui pro tempore fuerit in anniversario domine Gere, matris nostre jam dicte, et domini Johannis, cappellani nostri, qui cadit quarto Kalendas Junii, duas sexagenas grossorum pragensium singulis annis expendet hoc modo distribuendas: pro offertorio et candelis decem grossos, decano quatuor grossos, canonicis vero, qui misse defunctorum interfuerint, vicario domini archiepiscopi incluso, manualiter per duos grossos, instalatis per grossum, ministris et vicariis per sex hallenses pro missis, cappellanio unum grossum, campanatoribus unum grossum, matronis unum grossum, choralibus clericis cum custodibus quinque grossos, pauperibus ante fores ecclesie duos grossos, pro vna candela, vulgariter »pokladnicze« nunccupatur, que ardebit per totam noctem in cappella sancti Wenceslai, vnum grossum; si quid residuum fuerit, consciencie ministri comittimus, ut hoc inter pauperes presbiteros et alios pro missis dividatur eodem die dicendis. Volumus eciam et ordinamus, quod idem minister predicti altaris omni seplimana quatuor missas per se vcl per alium in eodem altari legat, fcria sc cunda pro defunctis et alias, sicut. deus sibi inspirabit. In quorum omnium testimonium et evidenciam presentes litteras fieri voluimus et sigillorum nostrorum appensionibus roborari.

Datum Prage anno domini millesimo trecentesimo sexagesimo quarto dic XVlma mensis Februarii.

Překlad: GPT 4o

1364. 16. února. Dopis kapituly sv. Víta (XIII, 12).

My, Václav, farář v Lysé, Leonard a Mikuláš, bratři, pražští občané, synové někdejšího Mikuláše Plánera, pražského občana, veřejně uznáváme a přiznáváme, že z úcty a chvály všemohoucího Boha, našeho Pána Ježíše Krista a jeho svaté Matky, slavné Panny Marie, a všech jeho svatých a na záchranu duší blahé paměti paní Gery, naší matky, a pana Jana, našeho kaplana, a všech věrných zesnulých a naše spásy, a také toužíce po proměně pozemských věcí na nebeské, zakládáme, dotujeme a vytváříme jeden oltář na počest a ozdobu pod titulem nebo jménem blahoslavených VII. Na Velkém náměstí (jižní strana), sv. Alexia vyznavače a sv. Anežky panny a mučednice v sv. pražském kostele ze čtrnácti st. gr. den. pražských, mínus devět grošů z pravých ročních příjmů s dalšími výnosy, totiž kuřat a vajec, ve vesnicích uvedených: v Hodově devět těžkých marek a třicet šest kuřat ročního nájmu, v Nedvízi čtyři těžké marky mínus jeden groš a pět šedesát vajec ročního nájmu, jak je podrobněji uvedeno v tabulích země, z milosti a přízně nebo povolení nejctihodnějšího otce v Kristu a pana Arnošta, arcibiskupa a celé kapituly stejného sv. pražského kostela z našich statků, které nám dal Bůh, pokorně a zbožně. Avšak s takovýmto ustanovením, že my, zmínění bratři, jen dokud budeme žít, a nikdo jiný ani jiní, budeme mít právo patronátu tohoto oltáře a právo předkládat vhodného kněze k tomuto oltáři, kdykoli a kdykoli toto místo bude jakýmkoli způsobem uvolněno a bude volné; ale když my, zmínění bratři, zemřeme na základě božího povolání z tohoto života, toto právo patronátu nebo předkládání kněze k uvedenému oltáři přejde na pána děkana a kapitulu zmíněného kostela navzdory námitkám našich dědiců nebo kohokoli jiného, které si přejeme, aby bylo okamžitě převedeno a převedeno bez jakéhokoli zdržení; rovněž stanovujeme, že kněz uvedeného oltáře, který bude v daném čase, na výroční den paní Gery, naší zmíněné matky, a pana Jana, našeho kaplana, který připadá na čtvrté kalendy června, vydá dvě šedesátiny pražských grošů každý rok tímto způsobem: na obětování a svíčky deset grošů, děkanovi čtyři groše, kanovníkům, kteří se zúčastní mší za zesnulé, včetně vikáře arcibiskupa, manuálně po dvou groších, instalátům po jednom groši, ministrům a vikářům po šesti haléřích na mše, kaplanovi jeden groš, zvoníkům jeden groš, matrónám jeden groš, chórovým klerikům s kustody pět grošů, chudým před dveřmi kostela dva groše, na jednu svíčku, běžně zvanou „pokladní svíce“, která bude hořet celou noc v kapli svatého Václava, jeden groš; pokud něco zbude, svěřujeme to svědomí ministra, aby to rozdělil mezi chudé kněze a jiné za mše sloužené ten den. Rovněž si přejeme a nařizujeme, aby kněz uvedeného oltáře každé týdně sloužil čtyři mše sám nebo jiným v uvedeném oltáři, v pondělí za zesnulé a jiné, jak mu Bůh vnukne. Na svědectví a důkaz všeho jsme chtěli, aby tento list byl vytvořen a opatřen našimi pečetěmi.

Dáno v Praze roku Páně 1364, dne 16. února.

na obsah ⤴

1389

Mše a bohoslužby v klášteře augustiniánů u sv. Karla v Praze a v Lysé

Zdroj: Borový, Klement: Libri Erectionum Archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. Liber III (1385-1390)., 1879, p. 306-307

Dostupné online:

Text regestu

Fundatio missarum aliorumque officiorum divinorum in mon? Augustinianorum ad S. Carolum Pragae et in Lysá pro D. Petro de Wartemberg. 1389. 8. Novbr.)

Littera D. Petri de Cost.

Nos Procopius abbas totusque conventus canonieorum regularium ord. S. Augustini mont S. Karoli Prag. aspicientes gratiam per mob. D. Petrum de Wartemberg, dominum in Cost, nobis peractam donationisque benivolentiam et favorem, volentes ea in Obristo spiritualibus praemiis compensare, unanimiter .. ipsi D. Petro . . promittimus . ., ut quod interim, quod Deus altisssimus ipsum detinet in humanis, in moni? nostro S. Karoli omni die unam missam propeccatis suis tenere et ad aliam simili modo Suis pro peccatis in Lissa, ubi quinque sacerdotes a data praesentium sub excommunicationis sententia statim debent collocare et cujus fundator et promotor ordinis in "hune locum Lissa ipse est actor principalis, tenendam sumus obligati et istae missae sub excommunicationis sententia a data praesentium teneri statim incipientur; quae si aliquo die in aliqua septimana neglecta fuerit . ., tunc statim ipsam neglectam [x missam in septimana sequenti debemus adim- . ;plere . . Specialiter in omnibus quatuor temporibus, in hac vita quousque permanet, unam missam de B. Virgine . . promittimus honeste celebrare hic in mon'? S. Karoli et in Lissa secundam. Dum autem praedictus nob. D. Peirus vitae suae cursum perficeret, tunc promit- timus una simul tam praesentes quam futuri, ut missae, quae jam tenentur pro peccatis, in missas - defunctorum, omni die unam in claustro nostro S. Karoli et in Lissa secundam celebrando, inmutari sub poena excommunicationis ..; exclusis diebus subscriptis, quibus arduo officiandi de tempore impedimur istis quibus diebus et missas praescriptas volumus obligari, videl. primo à die palmarum usque ad octavas Paschae inclusive et in die reliquiarum, die ascensionis Domini, die Spiritus Sancti, die Corporis Christi, die Nativitatis et Epifaniae, omnia cum octavis; it. assumpcionis Mariae aliisque festivitatibus ejusdem unacum octavis, die OO. SS., it. diebus apostolorum, patronorum Viti, Wenceslai, Adalberti, Sigismundi, Georgii, Ludmillae, Procopii, Augustini, Karoli; it. festo S. Johannis Bapt., Laurentii, dedicationis; aliis | vero diebus missas praescriptas sub pena praescripta inconcusse tenebimur observare, hoc est | sub pena excommunicationis. Cum autem Altissimus . . D. Petrum de Wartemberg . . de hoc saeculo acceptaret, tunc promittimus vigilias novem lectionum in claustro nostro S. Karoli et in Lissa solempniter singulis quatuor temporibus peragere, die vero sequenti missam defunctorum eodem modo pro salute animae suae suorumque peccatorum pro remedio cantare cum "devotione sub poena excommunicationis praescripta . . In cujus rei evidentiam Procopii t. t. abbatis sigillum et sigillum conventus sui sunt appensa. Dat. et act. Pragae proxima sexta feria ante festum Penthecostes a. D. 1889. Mandatum insertionis praescriptae litterae continetur in actis judicialibus sub; data die VIII. mensis Novembri

Překlad: GPT 4o

Založení mší a jiných bohoslužeb v klášteře augustiniánů u sv. Karla v Praze a v Lysé pro pana Petra z Vartemberka.

Dopis Petra z Kosti.

My, Prokop, opat, a celý konvent regularních kanovníků řádu sv. Augustina na hoře sv. Karla v Praze, uznávající milost pro nás vykonanou vznešeným Petrem z Wartemberka, pánem na Kostelci, jehož dar a přízeň chceme oplatit duchovními odměnami, jednomyslně slibujeme, že po dobu, co ho Nejvyšší Bůh ponechá mezi lidmi, budeme v našem klášteře sv. Karla denně sloužit jednu mši za jeho hříchy a další podobně za jeho hříchy v Lysé, kde mají být ihned umístěni kněží, kteří jsou pod trestem exkomunikace povinni toto dodržet. Sám Petr je hlavním zakladatelem a patronem tohoto místa v Lysé. Tyto mše budou ihned zahájeny a pokud by některý den nebyla sloužena, bude ihned v následujícím týdnu doplněna. Speciálně ve všech čtyřech ročních obdobích slibujeme sloužit jednu mši za blahoslavenou Pannu Marii v našem klášteře sv. Karla a druhou v Lysé, dokud bude Petr naživu. Jakmile Petr dokončí svůj životní běh, slibujeme, že mše za jeho hříchy budou změněny na zádušní mše, každodenně jednu v našem klášteře sv. Karla a druhou v Lysé, pod trestem exkomunikace. Vyjma dnů, kdy je nám bráněno plnit tuto povinnost kvůli svátkům, které zahrnují od Květné neděle až po oktáv Velikonoc, den sv. Relikvií, Nanebevstoupení Páně, svatodušní svátky, Boží Tělo, Narození a Zjevení Páně, Nanebevzetí Panny Marie a další její svátky včetně oktáv, den Všech svatých, svátky apoštolů, patronů Víta, Václava, Vojtěcha, Zikmunda, Jiřího, Ludmily, Prokopa, Augustina, Karla, Jana Křtitele, Vavřince a posvěcení kostela. V tyto dny nejsme povinni mše sloužit, jinak však jsme pod trestem exkomunikace povinni je neustále dodržovat. Až Nejvyšší vezme Petra z Wartemberka z tohoto světa, slibujeme konat devítidenní vigílie v našem klášteře sv. Karla a v Lysé každý ze čtyř ročních období a následující den sloužit zádušní mši za jeho duši a hříchy s oddaností pod trestem exkomunikace. Na důkaz této skutečnosti jsou připojena pečeť opata Prokopa a pečeť jeho konventu. Dána a vyhotovena v Praze v pátek před svátkem Letnic roku 1389. Příkaz k vložení tohoto dopisu je obsažen v soudních aktech ze dne 8. listopadu téhož roku.

na obsah ⤴

1513

Kateřina z Kolovrat v Lysé zavádí svobodu kšaftu

Zdroj: Haas, Antonín: Codex juris municipalis Regni Bohemia / Sbírka pramenů práva městského království Českého, díl IV/3; Privilegia nekrálovských měst českých z let 1501-1526 = Privilegia non regalium civitatum provincialium regni Bohemiae annorum 1501-1526, 1961, s. 246-248

Dostupné online:

Text regestu

Ve jméno Boží amen. Já Kateřina z Kolovrat a na zámku lyském, 1) znamenaje promlúvání lidí svých v městě lyském i v jiných všech vesnicích, k témuž zámku lyském[!] příslušejících, pokudž mi se dostalo to zboží lyské po mém najmilejšiem synu Albrechtovi z Smiřic,2) že nevědí, ktomu[!] se jich statek po jich smrtech dostati má, a tuhdy nepílejí živností svých hleděti ani kruntuov upravovati, protož abych je z takového promlúvání vyvedla a k pilnosti větší přivedla, tuto jim milost učiniti chci a tímto listem činím s dobrým rozmyslem: Najprve aby všickni toho mocni byli, jeden jako druhý, chudý jako bohatý, jestliže by na kteréhokolivěk z nich, buď muož nebo žena, Pán Buoh nemoc dopustil, anebo za zdravie aby mohl aneb mohla svuoj statek zřídeti buď psaným neb ústním vodkazováním a dáti, komuž by kolivěk chtěli, buďto příteli příbuznému neb nepříbuznému, buď krunt nebo svrchek, neb čožkolivěk by jměl, na též zboží lyské, ale jinam nic, nebo i k záduší dal-li by co, že já jim toho přáti a příti chci a v to jim sahati nechci, aniž mám já ani moji budoucí na časy věčné. Item umře-li by pak kto bez zřízení nebo ústního vodkázání, dětí ani přátel nemaje na témž zboží lyském příbuzných, tehdy konšelé téhož města nynější nebo budoucí mají jeho veškeren statek v svou moc vzieti a mně aneb pánóm budúcím grunt vosaditi, aby plat pánu nescházel, než svrchky k záduší vobrátiti, pokudž by toho potřebí bylo, s radú panskú, než penieze kruntovní za ten statek prodaný mají k vobci držány a placeny býti a na vobecné dobré obráceny. Item byl-li by pak který podruh na témž zboží lyském a byl muoj dědičný, ten též ať tu svobodu má své dáti, komu chce na též zboží lyské, buď příteli nebolito k záduší nebo k obci, že to má tak stále býti, jako by byl osedlý; pakli by umřel a statček svuoj nezřídil, nemaje dětí ani přátel příbuzných, tehdy má k záduší vobráceno býti. Item byl-li by pak který podruh nyní aneb potom na témž zboží lyském a nebyl muoj dědičný, a tu na tom zboží že by živnosti dobyl, ten jestliže by chtěl co dáti neb odkázati za zdraví nebo v nemoci komužkolivěk na častopsané [z]boží lyské anebo k záduší, že to má moc mieti a stálé býti. Než chtě-li by jinam co odkazovati nebo dáti, to nebude moci učiniti než polovice toho, a druhá polovice aby při záduší vostalo; pakli by umřel a ženy ani dětí neměl a nezřídil statček svuoj, tehdy všecko jmění jeho má k záduší a k obci připadnúti. Item dal-li by to kdy Pán Buoh všemohúcí, aby se ty vesnice zase s tím zbožím spojily, které sou od starodávna k němu příslušely, tehdy jim tuto všecku svobodu dávám takéž jakožto nynějším mým poddaným. Item takové má !] zřízení má býti v městě přede dvěma konšely anebo třmi a ve vsi před sousedy. Item nadto nade všecko tuto výsadu tímto listem činím, jestliže by se ktožkolivěk po datum tohoto listu pode mnú s cizích kruntuov na svrchupsaným zboží lyském vosaditi chtěl, ten neb ti aby takovou svobodu měli, jestliže by [se] jim pode mnú býti nelíbilo, tehdy vosadě mi hodným člověkem, má hned propuštěn býti beze všech forteluov se vším, což by jemu spravedlivě náležalo, ale však s takovou výmienkú, byl-li by bohatý, aby dal jednu kopu grošuov místo výhostu, puol k záduší a puol k obci; pakli by ten nebo ti tu na témž zboží svuoj život dokonali, tehdy jim tu svobodu dávám, aby svuoj statek dali, komu chtí, buďto na též zboží nebo jinam, buďte penieze kruntovní nebo svrchky, že jim to má stálé a pevné býti. A toto mé dání aby pevné a jisté bylo, já svrchupsaná Kateřina z Kolovrat tímto listem přiříkám, že vám tím hýbáno býti nemá ode mne ani od mých budoucích na časy věčné. Toho na svědomí pečeť mou vlastní přivěsiela sem k tomu listu. Jenž jest dán na zámku lyském léta Páně tisícieho pětistého třináctého na den svatého Bonifacia.

Poznámky:

Kateřina z Kolovrat uděluje obyvatelům města Lysé (nad Labem) i vesnic, patřících k lyskému zámku, právo volného odkazu movitého i nemovitého majetku příbuznému nebo jinému, ale usedlému na lyském panství; také k záduší lze odkázat. Zemře-li kdo bez poslední vůle, nemaje dětí ani příbuzných na lyshém panství, připadne statek i s gruntovními penězi obci, svršky k záduší. Také podruhům se přesně stanoví rozsah práva odkazu. Jestliže by kdy připadly k lyskému panství zase ty vesnice, které k němu dříve patřily, vztahuje se toto privilegium i na jejich obyvatele. Lidé, kteří se na lyských gruntech osadí, mohou být propuštěni "beze všech forteluov", osadí-li grunt hodným člověkem, při čemž bohatí musí zaplatit jednu kopu gr. místo výhostu.

Pergamenový originál, plísní poškozený a vybledlý, v archivu města Lysé nad Labem, přivěšená pečet jest ztracena. (Fotografický snímek Historického ústavu ČSAV)

1) Lysá nad Labem, o. Nymburk. — Kraj kolem Lysé patřil původně kapitule staroboleslavské, ale později připadl ke stolnímu majetku českých kněžen a královen. Královna Guta dala dne 4. března 1291 povolení svému služebníkovi Rudlinovi, aby vysadil půdu kolem dnešní Lysé právem německým (pergamenový originál v zámeckém archivu v Jindřichově Hradci; fotografický snímek Historického ústavu ČSAV. — Otiskl J. Emler, Regesta II., str. 661, č. 1534). Za krále Václava IV. byla Lysá v manském držení Petra z Vartemberka a na Kosti. Po něm dědila jeho manželka Žofka, která ji prodala počátkem 15. stol. Janovi z Hradce. Od toho koupil město r. 1450 Jan ze Smiřic, otec Jindřicha ze Smiřic; jeho druhorozený syn byl Albrecht ze Smiřic. Paní Kateřina obdržela Lysou r. 1505 po smrti svého syna, právě připomenutého Albrechta. (František Otruba, Paměti města Lysé nad Labem, 1898, str. 22 a d., 25 a d., 34—36; J. V. Šimák, České dějiny I. 5., str. 816—817). — Městečkem se nazývá Lysá již v dotační listině pro tamní kostel ze dne 1. srpna 1293 (J. Emler, Regesta II., str. 697, č. 1624).

2) Viz předchozí poznámku.

Listinu částečně otiskl Fr. Otruba l. c., str. 37—38.

na obsah ⤴

1519

Donát Přěnský z Těchlovic pohání paní Katheřiny z Kolovrath a na Lysé

Zdroj: Friedrich, Gustav: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XXXII, Registra soudu komorního z let 1519-1524, 1915, str. 81-82

Dostupné online:

Text regestu

Václav Donát Přěnský z Těchlovic pohání paní Katheřiny z Kolovrath a na Lysé. Viniti ji chce ze rčení takového, kdež jest jemu řekla dáti v Lysé městečku duom proti šatlavě s poplužím, totižto s dědinami, s lukami i se vším k témuž domu příslušenstvím, kterémužto rčení táž paní Katheřina učiniti dosti zanedbává až podnes; kteréhožto rčení téhož domu s jeho příslušenstvím on Václav pokládá sobě tisíc kop grošů českých. Actum feria III. post octavam sancti Jacobi apostoli [2. srpna].

[Juxta:] Puovod non astitit.

R. IX. 1. C. VII. b. — Půhon mřežován

na obsah ⤴

1531

Lev z Rožmitálu Jiříkovi Vachtlovi z Pantenova o moru, hvězdě s ocasem, atd.

Zdroj: Kalousek, Josef: Archiv český, čili, Staré písemné památky české i moravské, sebrané z archivů domácích i cizích. Díl XI, 1892, str. 70-71

Dostupné online:

Text regestu

Jiříkovi Bachtlovi z Pantenova o morovém povětří, o hvězdě s ocasem &c

Na Velharticích 1531, 19. srpna. Opis souč. v arch. Třeboň. tern. nepag. sub rodina Rožmitál.

Zdeněk Lev z Rožmitála &c. Bachtl milý! Nyní neviemť co tak zvláštnieho psáti, než že se do těchto krajuov povětří nakažené přibližuje a na některých místech již jest; než, děkujíc pánu Bohu všemohúciemu, zde ještě u Velharticích a okolo dobré jest povětří, a JMt svatá rač dáti, aby dlúho trvalo. Než proto nevědúce, co pán Buoh ráčí učiniti, a sluší se rozumem od pána Boha daným spravovati; i jestliže by také sem k Velharticóm to povětří nakažené se přiblížilo, oznam mi, předce-li dobré povětří na Lysé máte a okolo Lysé, abych se v tom věděl čím spraviti.

A věz, že zde v tomto kraji vídají hvězdu s ocasem, jakož jsem ji také sám viděl, i též-li se vídá v tom kraji u vás, oznam mi. Dán na Velharticích v sobotu po hodu slavném Matky boží na nebesa vzetie léta oc XXXI

Urozenému a statečnému rytieři Jiřiekovi Bachtlovi z Panthenova a na Liblicích &c, mému milému.

Nepamatuji, oznámil-liť jsem, co jest mi král JMt ráčil za odpověď dáti z Jihlavy: pak jakož jest koli, věz, že se proto k nějakému konci vztahuje, ač ještě jest v něčem rozdiel nemalý. Ale poněvadž jest přísloví: "Jednajíce jest zjednati", i psal jsem o to ještě JMKské a do Lince poslal, nežli ještě mi se posel zase nevrátil.

na obsah ⤴

1534

Král Ferdinand I. pro Jiříka Vachtla z Pantenova

Zdroj: Vavroušková, Anna: Desky zemské Království českého. Řada I, Kvaterny trhové. Svazek 1, Kvatern trhový běžný černý od léta 1541-1542 : (Desky zemské větší č. 1), 1941, s. 272-273

Dostupné online:

Text regestu

My Ferdinand, z buoží milosti Římský král, po všecky časy rozmnožitel říše a Uherský, Český, Dalmatský, Charvatský etc. král, infant v Hispanii, arcikníže Rakouské, markrabie Moravský, Lucemburské a Slezské kníže a Lužický markrabie etc., oznamujem tímto listem všem, že sme prošeni od statečného Jiříka Vachtla z Pantenova, věrného našeho milého, abychom jemu list náš mocný dáti ráčili, na kterýž by všecek a všelijaký statek svuoj, kterýžkoli má a míti bude, poručiti a jej zřéditi mohl. K jehožto prosbě nakloněni súce s dobrým rozmyslem, naším jistým vědomím, mocí královskú v Čechách svolili sme k tomu a tímto listem svolujem vůli naši jistou a moc plnú témuž Jiříkovi dávajíce a toho dopouštějíce, aby on všecken a všelijaký statek svuoj movitý i nemovitý, dědičný, manský neb zápisný, kterýž má aneb ještě míti bude, odkázati aneb poručiti mohl a moc měl za zdravého života aneb na smrtedlné posteli, komuž se jemu kolivěk zdáti a líbiti bude, kromě duchovních osob. A také aby mohl a moc měl zdělati poručníky statku svého a dětí svých, kteříž se jemu užiteční zdáti a viděti budou, a to bez naší, budúcích našich králuov Českých i všech jiných lidí všelijaké překážky. Avšak to zřídíc listem pod svú pečetí a tří nebo čtyř pánuov aneb dobrých urozených lidí pečetmi na svědomí. Kteréžto zřízení, dání, odkázání, též i poručníkuov zdělání statku svrchupsaného Jiříka tak, jakž se svrchu píše, tolikéž má moci a pevnosti míti, jako by to deskami zemskými zapsáno a utvrzeno bylo bez umenšení. Protož přikazujem větším i menším úředníkuom desk zemských království Českého nynějším i budúcím, věrným našim milým, abyšte kdyžkolivěk od nadepsaného Jiříka požádáni budete aneb od poručníkuov jeho kšaft ten a zřízení, kteréž by vo statku svém na tento náš mocný list udělal, ve dcky jej zemské i s listem tímto vložiti a vepsati rozkázali, jináče toho nečiníce bez zmatku a všelijaké otpornosti. Tomu na svědomí pečet naši královskú k listu tomuto přivěsiti sme rozkázali. Dán na hradě Pražském v neděli postní, jenž slove Judica, 1. b. M°V XXXIIII° a království našich, Římského čtvrtého a jiných osmého [22. března 1534].

na obsah ⤴

1540

Poslední vůle Jiříka Vachtla z Pantenova. Anna z Toušeně.

Zdroj: Vavroušková, Anna: Desky zemské Království českého. Řada I, Kvaterny trhové. Svazek 1, Kvatern trhový běžný černý od léta 1541-1542 : (Desky zemské větší č. 1), 1941, s. 273-274

Dostupné online:

Text regestu

Ve jméno Trojice svaté amen. Já Jiřík Vachtl z Pantenova a na zámku Lyském, hajtman hradu Pražského, znamenaje krátkost a nejistotu věku světa tohoto a maje list mocný od najjasnějšího knížete a pána, p. Ferdinanda, Římského, Uherského, Českého etc. krále, pána mého najmilostivějšího, abych statek všelijaký zříditi mohl tak, jakž týž list JM“ král. v sobě ukazuje a zavírá. I toto zřízení činím o dětech mých a statku mém.

Předkem dětem mým i také nad statkem mým ustanovuji a činím mocné otcovské poručníky napřed urozenú paní Annu z Toušeně, manželku mú najmilejší, a podle ní urozených a statečných rytířuov, pana Jiříka z Gersdorfu a na Cholticích, podkomořieho království Českého, a pana Pirama Kapouna z Svojkova a jim se důvěřuji, že podle manželky mé věrně a právě dítky mé i tudíž statek jich opatrovati budú a jich nevopouštěti. A dále toto zřízení o statku mém činím: předkem synuom mým dávám a pozůstavuji s povinností statek muoj všelijaký na spůsob dolepsaný: Item zámek Lysú s městem, s lidmi osedlými i neosedlými, s vesnicemi, s dvory, vinicemi, lúky, lesy, štěpnicemi, mlýnem, přívozem a tak dále s tím se vším, jakž sem toho sám v držení a užívání byl a jakž sem to sám koupil a dcky mně svědčí od někdy urozeného pána, p. Zdenka Lva z Rožmitála a s Blatné etc. V tom sobě nic nepozůstavuji, chyba těch lidí v Čermících s platem, těch sobě a dětem mým pozůstavuji. I také všecky svršky a nábytky v těch vobú dvořích k Lysé jí k užívání dávám, a to na tento spůsob, aby ona manželka má milá to držela a užívala do živnosti své a do stavu svého změnění vdáním svým a nic dále. Avšak aby ona manželka má dětem mým, kteréž spolu máme, s toho statku Lyského vydávala dvě stě kop gr. č. když by k letuom přišly. Než předkem aby s toho ze všeho statku mého dluhy se zaplatily, kteréž by po mně pozůstaly. A když by Pán Buoh všemohúcí manželku mú od smrti uchovati neráčil anebo že by stav svuoj vdovský vdáním svým změnila, tehdy hned dědicové moji budú se moci jedním komorníkem od desk zemských anebo bez komorníka v zámek Lysú a v ten všicek statek i se všemi svršky a nábytky se uvázati jako v své vlastní. Také manželka má od těch gruntuov lyských s jeho příslušenstvím nemá a moci nebude spůsobem nižádným nic odcizovati ani komu co na nich zavaditi anebo zapsati. Co se dotýče svrškuov na zámku, totižto šatuov ložních, cínového nádobí a jiného od pláten, ty všecky svršky dávám mocně manželce mé polovici a druhú polovici dětem mým, aby se ona vo to s nimi dělila, když by k letuom přišly, chyba tarasnic, hákovnic a tenat zvířetcích, ty aby při zámku zůstaly: i také šaty mé chodicí a zbroj jezdeckú, to také dávám dětem mým. Co se koflíčkuov stříbrných a lžic stříbrných dotýče, ty také dávám manželce mé, neb sú za její peníze koupené na větším díle. Jakož sem puol deváta sta kop gr. č. peněz manželky mé k sobě přijal za Zeleneč, za to manželky mé milé žádám, aby se rozpomenula na dítky své a na lásku, kterúž sem vždycky k ní měl a zachovával, aby ona tou sumú děti mé a její neobtěžovala, dokudž ona Lysú a toho statku v držení jest, poněvadž sem jí ten statek k živnosti dal, jakž nahoře dotčeno. Co se věna pěti set kop gr. č. dotýče na Konicích zapsané, to aby manželka má sobě také s statku společního zaplatila a s Konic svedla. Také sem přijal dvě stě kop gr. č. manželky mé i ráčil mně JM král., pán muoj najmilostivější, zapsati na Liblicích dvě stě kop gr. č. Ten majestát a sumu také manželce mé dávám místo těch dvú set kop gr. č. jejích a ten majestát jest při jiných listech a majestátích na Liblice. Item Marianně dceři mé, když by jí Pán Buoh všemohúcí dáti ráčil, aby k letuom přišla a k vdání, aby jí dáno bylo věno dvě stě kop gr. č. a výprava a při mateři aby ona byla a ona aby na ni nakládala. Co se pak dotýče, co sem komu dlužen, to vše se najde rukú mú sepsáno; i také co se sirotkuov Jana Kmentového dotýče i také jiných peněz sirotčích, co sem toho k sobě přijal, správa vo tom. Item jestliže by pak Pán Buoh všemohúcí dětí mých muzského pohlaví od smrti uchovati neráčil, že by z světa sešli dříve let spravedlivých, anebo že by dědicuov po sobě řádně pošlých nepozůstavili, čehož všemohúcí Buoh uchovati ráčí, i tudíž manželku mú milú, tehdy ihned činím nápadníky toho všeho statku mého Jana Bachtle z Pantenova, bratra mého vlastního, a dědice jeho pohlaví muzského toliko. A jestliže by Marianna dcera má všecky bratři své živností přetrvala bez dědicuov, tehdy ať by bratr muoj a dědicové jeho pohlaví muzského jí z statku mého dali puol druhého tisíce kop gr. č. mimo věno její. Jakož také nahoře dotčeno, že manželka má každý rok dětem mým, když by k letuom přišly, vydávati má dvě stě kop gr. č. z statku lyského, i jestliže by Pán Buoh všemohúcí dětí mých, kteréž spolu máme muzského pohlaví, prve nežli ji manželku mú od smrti uchovati neráčil, tehdy ona manželka má žádnému povinna z toho statku lyského býti nemá a nebude nic vydávati nežli svobodně užívati do živnosti své bez překážky člověka každého tak, jakž nahoře dotčeno. A toto mé zřízení rukú mú vlastní sem sepsal a což v něm koli na stranu ven připsáno anebo makulováno, rukú mú vlastní to vše místo míti má ve všem etc. Co se rozdílu mého s bratrem mým dotýče, máme toho s obú stran cedule dílčí; také ten rozdíl náš najíti se má v kanceláři pana biskupa vratislavského. Toho všeho na potvrzení pečet mú vlastní k tomuto mému zřízení sem dobrovolně přiložil a pro lepší toho jistotu a na svědomí připrosil sem urozených pánuov, pana Jindřicha Planského z Žíberka a pana Burjana Medka z Valdeka, místokomorníka království Českého, a urozených vladyk, pana Petra Bechyně z Lažan, probošta kostela vyšehradského, pana Kunce Nymce z Petrovic, pana Václava Slatanéře z Slatanéř, že pečeti své podle mne na svědomí přiložiti dali, a to jim beze škody. Dán v sobotu po sv. Jiljí léta pětistého čtyřidcátého [4. září 1540].

na obsah ⤴

1542

Adam Lev z Rožmitálu prodává Lysou Anně z Toušeně

Zdroj: Vavroušková, Anna: Desky zemské Království českého. Řada I, Kvaterny trhové. Svazek 1, Kvatern trhový běžný černý od léta 1541-1542 : (Desky zemské větší č. 1), 1935, s. 12

Dostupné online:

Text regestu

V OUTERÝ DEN SV. PETRA V UOKOVÁCH [1. srpna]

Adam Lev z Rožmitála a s Blatné p., že dědictví někdy Zdenka Lva, otce svého, Lysou zámek, dvuor popl. s popl., město tudíž, domy, krčmy a dvory km. s pl., Litol ves celú a dvory km. s pl., v Byšičkách dvuor popl. s popl. a dvuor km. s pl., což tu nadepsaný otec jeho měl, v Čermikách dvory km. s pl. též, což tu měl, v Slivně dvory km. dědičné i zástavné s pl., což tu měl, s dědinami, lukami, lesy, luhy, Labem, potoky, rybníky, kurmi, vajci, robotami, mlajny, vinicí, chmelnicí, šafránicí, porostlinami, pastvištěmi, vrbinami, kostelními poddacími i se vší / s panstvím, to vše, což jest tu nadepsaný někdy Zdeněk, otec jeho, sám měl a držel a prve před shořením desk někdy Jiříkovi Bachtlovi z Pantenova podle smlouvy, kderáž jest toho času ve dcky zemské vložena byla a nyní opět téhož léta a dne zase ve deky zemské vložena jest,1) ve dcky kladl, tak a v témž plným právě, jakž táž smlúva ve všech punktích, klauzulech a, co k témuž zámku přísluší, v sobě plněji svědčí a zavírá, v týchž žádného/ zase jakožto syn a dědic po témž někdy Zdenkovi ve dcky zemské vložil a prodal Anně z Toušeně, mocné otcovské poručnici dětí a statku nadepsaného někdy Jiříka,2) jsouc od ní podle nového o dckách nařízení listem od úřadu desk obeslán,3) a týmž dětem k ruce a jich d. a to v sumě (l. A 13 pěti tisíc kop gr. pr. č., nadepsanému někdy Zdenkovi Lvovi prve úplně zaplacených/ postúpil. Zpraviti má právem zemským tak, jakž i již jmenovaný otec jeho zpravoval jest a zpravuje, třetinú vajš. 4)

Poznámky:

Po straně poznamenáno touž rukou Bylo prve.

1) Viz DZV 42, l. G 4. — G 5'; byla vložena 5. srpna 1542: Zdeněk Lev z Rožmitála prodal 8. března 1535 zámek Lysou s městem, s poddacím kostelním i s tím komorním platem na Liblicích a, což k těm podaciem přiesluší, s vinicí, s šafránicí, s chmelnicí, se dvorem v Lysé i s druhým dvorem v Byšičkách, s dědinami, lukami, lesy, s Labem. Item Lítol ves celú, Čermiky ves, c. t. m., v Byšičkách člověk a na Přívoze člověk, s mlýnem v Lítolé, s lidmi osedlými i neosedlými i s sirotky, vdovami, což vše mu byla odkázala kšaftem sestra Kateřina z Kolovrat 27. listopadu 1528, viz DZV 3, l. J 8 — J 11. —2) Kšaft Jiříka Vachtle z Pantenova ze 4. září 1540 viz v DZV 1, l. K 22 — K 24. — 3) DZM 76, l. B 25. — 4) Srov. k tomu č. 366 a 512 tohoto kvaternu.

na obsah ⤴

Zdroje:

Portál projektu AHISTO

Dostupné online: ↗

Regesta diplomatica
nec noc epistolaria Bohemiae et Moraviae, Pars 2; Annorum 1253-1310

Autor: Emler, Josef Str.: 661
Rok vydání: 1882

Dostupné online: ↗
Zakládací listina města Lysá nad Labem s pečetí
Zakládací listina města Lysá nad Labem (přepis)
Nadace kostela v Lysé