Tajemství šporkovských náhrobků

Text: Kateřina Adamcová
Foto: Dan Drahotský

V loňském roce (2009, pozn. red.) bylo dokončeno přemístění dvou raně barokních náhrobníků z prostoru před boční fasádou zámku v Lysé nad Labem do prostoru průjezdu naproti zámku stojící budovy někdejšího augustiniánského kláštera, nyní sídla Státního okresního archivu v Nymburce. Tato restaurátorská akce byla vedena cílem umístit náhrobníky do prostor, kde by byly chráněny před negativními vlivy povětrnosti a zároveň do prostor, kde by bylo možné je trvale prezentovat veřejnosti. Transfer náhrobníků nám mimo jiné nabídl možnost odkrýt některá z jejich tajemství, jež doposud unikala pozornosti laické i odborné veřejnosti.

Obr. 1: Náhrobník Jana Šporka

Oba náhrobníky patří až na drobné odlišnosti mezi typické zástupce funebrálních objektů. Plocha náhrobníku je rozdělena na dvě nestejně velké poloviny. Horní mírně větší polovinu zaujímá votivní nápis s identifikací osoby zemřelého včetně všech jeho titulů, dolní je vyhrazena reliéfnímu zpodobení erbu osoby zemřelého. Celý náhrobek pak lemuje dobový zavíjený ornament, napodobující zavinuté okraje rozevřeného foliantu. Tím, čím se oba náhrobníky od valné většiny podobných odlišují je to, že písmena nápisu byla vysekána tak, aby do nich mohla být vsazena písmena kovová, odlitá pravděpodobně z bronzu, opatřená možná i povrchovou úpravou zlacením plátkovým zlatem. V případě náhrobníku Johanna von Spork pak v textu najdeme i krátké verše, které upomínají toho, jenž nápis čte, že je stejně smrtelný jako nebožtík. Zesnulý jej pak v následujícím verši prosí o motlitbu za spásu jeho duše. „Memento mori“ veršovaného nápisu je umocněno reliéfem lebky se zkříženými hnáty, symbolizujícími dočasnost lidské existence. Samotný erb Johanna von Spork je zasazen do vavřínového věnce, jenž v kontrastu se symboly marnosti slibuje mrtvému věčnou slávu.

Obr. 2: Náhrobník Anny Margarety von Spork

Oba náhrobníky pocházejí ze starého farního kostela sv. Jana Křtitele, později zasvěceného sv. Barboře, který stával až do sklonku 19. století uprostřed hlavního náměstí. Rovnoměrné ošlapání svrchní strany náhrobníků svědčí o tom, že oba byly osazeny v podlaze kostela, a to pravděpodobně v místech, kde původně spočívala těla obou zemřelých členů šporkovského rodu – Johanna von Spork a Anny Margarety Trev(u)in von Spork. Ve stejném kostele byl také původně umístěn epitaf Johanna von Spork, který dnes najdeme na boční stěně Františkem Antonínem Šporkem nově postaveného farního kostela. Zatímco ostatky svého otce přenesl hrabě František Antonín již v roce 1717 po dokončení rodinné krypty do Kuksu, osudy epitafu i obou náhrobníků byly výrazně složitější.

Obr. 3: Epitaf Jana Šporka v kostele Narození sv. Jana Křtitele

Epitaf osazený ve zdi starého kostela zde zůstal jen do konce 18. století. Poté byl vyjmut a přenesen do sklepení zámku v Lysé, aby byl pietně restaurován a umístěn v novém farním kostele. K realizaci tohoto záměru však došlo až v roce 1851. Tehdejší majitelka panství Lysá, kněžna Stephanie von Rohan, kterou s rodinou Šporků nepojilo žádné příbuzenské pouto, nechala tento epitaf na vlastní náklady zrenovovat a osadit přímo proti hlavnímu vstupu do kostela. Náhrobníky Johanna von Spork a Anny Margarety Trev(u)in von Spork pravděpodobně zůstaly ve starém farním kostele až do roku 1882, kdy se jej obec definitivně rozhodla zbořit. Kostel byl tehdy ve velmi špatném stavu, což bylo způsobeno zejména tím, že po josefínských reformách byl odsvěcen a dlouhou dobu sloužil jako skladiště. Oba náhrobníky byly přeneseny a „zazděny“ v průjezdu brány zámku, kde je zaznamenává autor hesla o Lysé nad Labem v soupise Umělecké památky Čech z roku 1978. Kdy přesně byly náhrobky z tohoto místa opět vyjmuty a jak a proč se ocitly na svařované konstrukci u boční fasády zámku není bohužel nikde zaznamenáno.

Náhrobník Johanna von Spork patří otci hraběte Františka Antonína Šporka, ale náhrobník Anny Margarety Trev(u)in von Spork není náhrobníkem jeho matky, kterou byla, jak známo, Eleonora Kateřina rozená von Fineck. Anna Margareta byla předchozí manželkou Johanna von Spork, s níž ovšem neměl žádné vlastní děti. O této ženě mnoho nevíme, známa jsou jen jména jejich dětí z předchozího manželského svazku a tedy nevlastních sourozenců Františka Antonína. Přesto tento náhrobník není jedinou upomínkou na její osobu. Další drobnou připomínku její existence najdeme na již zmiňovaném epitafu, kde v trojúhelném poli vymezeném roztrženým frontonem edikulové architektury epitafu, pod levou alegorickou postavou znázorňující některou z ctností generála von Spork, je vysekán její erb, a tvoří zde protějšek ve stejné situaci umístěného erbu jeho druhé manželky.

Obr. 3: Erb Anny Margarety von Spork, roz. von Linsingen

Obr. 4: Erb Eleonory von Spork, roz. von Fineck

Viděli jsme, že předchozí dějiny obou náhrobníků byly plné nejistoty, co se týče jejich další existence. Předchozí transfery a neodborné nakládání s těmito ohromnými kusy červeného sliveneckého mramoru o váze až dvou tun také přineslo náhrobníku Anny Margarety rozsáhlé poškození v dolní části. Chybějící levý dolní roh náhrobníku je asi již nenávratně ztracen. Beze stopy také zmizela litá kovová písmena. Kromě toho se zejména na rubové straně a na hranách náhrobníků začaly objevovat trhliny svědčící o lokální hloubkové korozi kamene způsobené negativními vlivy změn povětrnosti. Budoucnost náhrobníků by však už měla být jasnější. Správným rozhodnutím i díky patřičným finančním prostředkům, které město Lysá věnovalo na přemístění a nové osazení náhrobníků, navázalo město Lysá na někdejší ušlechtilý pietní čin hraběnky Stephanie von Rohan. Nám všem tak byla poskytnuta možnost znovu si uvědomit, že i tomu, čím jsme nyní my, jednou smrt učiní konec.

Přepisy a překlady textů náhrobníků

Náhrobník Johana von Spork

Přepis:

HIER LIGT DER HOCH VND WOHL
GEBOHRN HERR HERR IOHANN DES
HEIL: ROM: REICHSGRAF VON SPORK HERR
DER HERRSCHAFTEN LISSA KONOGET
MORASCHITZ MESTETZ GRADLITZ
MALESCHAV HORZENOWES VND BVRGLIZ
ROM: KAY: MAIST: KRIEGERAT GENERAL
DER CAVELLERI VND OBRISTER ZV ROSS
SO GESTORBEN DEN 6. AVGVSTI
ANNO 1679
WAS ICH GEWESEN BIN DEN GAB DER
TODT EIND ENDE BITT LESER DAS ES
GOTT ZVR SEHLENHEIL MIR WENDE

Obr. 5: Detail náhrobníku Jana Šporka

Překlad:

Zde leží (vysoce) urozený pán pan Johann svaté říše římské říšský hrabě von Špork pán na panství Lysá, Konojedy, Morašice, Městec (Heřmanův Městec), Choustníkovo Hradiště, Malešov, Hoříněves a Vřešťov
Jeho císařské Milosti „vojenský rada“ generál kavalerie a plukovník jízdy zemřelý dne 6. srpna roku 1679
Tomu, čím jsem byl, učinila smrt konec. Nechť ten, jenž tato slova čte, obrátí se s prosbou k Bohu za spásu mojí duše.

Náhrobník Anny Margarety von Sporck

Přepis:

ALHIER LIEGT BEGRABEN DIE HOCH
VND WOHLGEBOHRNE FRAV FRAV
ANNA MARGARETA TREVIN [FREYIN - pozn.red.] VON
SPORCK GEBOHRNE DES VHRALTEN
ADELICHEN GESCHLECHTS VON LIN
SING SO IM HERRN ZV SCHLESWIG
IN HOLLSTEIN DEN 30 IVLY 1659
GOTTSEELIG ENTSCHLAFFEN
DEREN GOTT GNEDIG
SEY AMEN

Obr. 6: Detail náhrobníku Anny Margarety von Spork

Překlad:

Zde leží pohřbena (vysoce) urozená paní paní Anna Margareta Trev(u)in [baronka - pozn. red.] von Sporck narozená ve starobylém (pocházející ze starobylého) šlechtickém rodu von Linsing tedy pánů ve Šlesvicku Holštýnsku dne 30. července 1659 s Bohem usmířená zesnulá

Bůh buď jí milostivý Amen

★ ★ ★