historie .LYSANADLABEM.COM

Ulice našeho města (1976)

Text: -jh- (1976)

Naši první procházku městem začneme v jeho centru, t. j. na Husově náměstí, z něhož se rozbíhají výpadové silnice no všechny hlavní směry. Toto rozsáhlé prostranství vybudované brigádnickou pomocí lyského občanstva brzy po skončení druhé světové války patří svou rozlohou a úpravou mezi velmi pěkná náměstí Středočeského kroje. Původně svahovitý pozemek dosáhl terénními úpravami úplně nového vzhledu. No jeho severní části tok vzniklo přirozené podium ukončené po stranách dvěma schodišti o obvodové komunikace lemují no vnitřní straně zelené pásy se vzrostlými stromy, okrasnými listnatými o jehličnatými keři o živými ploty. Na východní straně pak vznikl i menší parčík s pěknou stromovou výsadbou dnes již velmi pěkně vzrostlou. No a ti občané, kteří už překročili padesátku si mohou ještě pamatovat, že no tomto místě stával panský dyůr, který zabíral i další prostranství směrem k nádraží, no nichž dnes stojí bloky činžovních domů a nový park. Severní frontě domů vévodí starobylá budovo radnice s podloubím, kde je umístěn Městský národní výbor.

Komunikace jdoucí podél této severní fronty domů směrem západním vede přes další náměstí protáhle trojúhelníkovitého tvaru, pojmenovaného na počest významného lyského rodáka, světoznámého orientalisty o jednoho z našich prvních akademiků, univ. prof. Dr. Bedřicha Hrozného. Oprava tohoto náměstí je zase naopak velmi starého data. Toto prostranství bylo původně také svahovité s poměrně prudkým sklonem od severní fronty domů k jižní frontě, a přibližně v místech, kde stoji pomník podlých, stával románský kostelík sv. Jano Křtitele, který byl v roce 1880 zbourán. Zároveň bylo podle návrhu Ing. Václava Bošiny toto náměstí upraveno, vybudováno kamenná terasa s několika schodišti a takto vzniklé prostronství opatřeno ozdobným litinovým zábradlím, které dosud stojí. No tomto místě je velmi pěkný vzrostlý park, kde rostou i některé vzácnější parkové dřeviny. Úprava západní části náměstí pod kostelem před rodným domem Bedřicha Hrozného je pak již pozdějšího data. Na tomto náměstí je vedle školní budovy dům s pamětní deskou MUDr. Rudolfa Jedličky, významného lékaře a lyského rodáka. V domě čp. 178 je pobočka Státní spořitelny. Starší občané si budou pamatovat dřívější označení tohoto náměstí jako Jungmanovo. V severozápadní části náměstí je barokní kostel sv. Jana Křtitele, dokončený r. 1741 obklopený ohradní zdí, na niž je třináct neobyčejně cenných soch.

Téměř no konci náměstí odbočuje z hlavní komunikace směrem jižním ulice Dr. Jindřicha Vodáka, pojmenovaná opět podle lyského rodáka, významného divadelního kritika, spisovatele a překladatele, který má na rodném domě v této ulici pamětní desku. Dřívější název této ulice byl Lázeňská.

Vodákova ulice ústí na trojúhelníkovité prostranství Na Františku, kde stojí socha sv. Františka, přenesená sem nejpravděpodobněji ze Šporkovy eremitáže, jež byla umístěna v lesích za Dvorcem v místech, kde se říká V altánu.

Z Františku pak odbočuje vlevo směrem přibližně jihovýchodním Tyršova uliice (podle výtvarného historika, prof. dějin umění a zakladatele Sokola) a ústí na jednu z hlavních tepen, Gottwaldovu ulici, nazvanou no počest prvního dělnického prezidenta a čelného představitele KSČ. Tato ulice vychází ze západní strany Husova náměstí jižním směrem a spojuje střed města s nádražím.

První ulice vlevo je Sokolská s poštou umístěnou v krajním rohovém domě. Na místě bývalého sokolského cvičiště byl v minulých dvou letech brigádnickou pomocí občanů a členů společenských organizací sdružených v Národní frontě vybudován park 30. výročí osvobození a město tak získalo další velmi pěknou plochu zeleně. Jižní stranu parku uzavírá Legionářská ulice, na jejímž rohu je poliklinika. Pokračujeme-li dále směrem k nádraží můžeme odbočit vlevo do Ulice 14. října, nazvané no počest říjnové generální stávky v roce 1918 před koncem první světové války.

Čtvrtá Zahradní ulice s širokou asfaltovou vozovkou. V rohové vile u Gottwaldovy ulice jsou umístěny dětské jesle a adaptovaná vila na rohu Nejedlého ulice slouží jako mateřská škola. Téměř na konci ulice je na části pivovarské zahrady nová samoobsluha potravin. Přibližně naproti odbočuje vpravo Čechova ulice (Svatopluk Čech, 1846 -1908, básník a prozaik), jdoucí až k přejezdu na Byšičky.

Pátá po levé straně je Šafaříkova ulice (Pavel Josef š., 1795-1861, český a slovenský vědec a básník). šestá ulice vlevo je pak Smetanova (Bedřich S., 1824-1884, zakladatel české národní hudby). Zahradní, Šafaříkova a Smetanova ulice protínají ulici Zdenka Nejedlého a ústí až na hlavní průjezdní ulici Jedličkovou.

Od nádraží pak jde směrem k nadjezdu ulice 9. května, která pod nadjezdem pokračuje dále k závodu Prefa, textilce OPP a k Výzkumnému ústavu mechanizace, automatizace a technologie staveb. dílců.

Z východní strany Husova náměstí jde jižním směrem Jedličkova ulice, nazvaná podle výnamného lékaře a lyského rodáka, obchází obloukem závod Fruty (bývalý pivovar) a jako hlavní průjezdní trasa přechází na nově vybudovaný nadjezd do Litole. Po levé straně naproti zdi pivovarské zahrady byla vybudována nová čerpací benzinová stanice v souvislosti se stavbou nadjezdu. Dále pak je sídliště postavené po skončení I. světové války a za ním je rozsáhlý sportovní areál se stadiem TJ Slovan.

V místech mezi požární zbrojnicí a Frutou odbočuje z ulice Jedličkovy ulice prof. Zd. Nejedlého (1878-1962, um. kritik, pokrokový vědec, prezident ČSAV), jdoucí rovnoběžně s Gottwaldovou a Jedličkovou ulicí. Prochází vilovou čtvrtí, která vznikla prakticky mezi oběma světovými válkami a ústí do ulice 9. května.

Z Husova náměstí na východ jde Poděbradova ulice, z níž po dvou stech metrech odbočuje vlevo ulice Okrsek a vpravo Tylova ulice (Josef Kajetán T. 1805-1856, spisovatel, dramatik a novinář), která potom zabočuje vlevo. Její pokračování je Klicperova ulice (Václav Kliment K., 1792-1859, spisovatel a dramatik, představitel obrozeneckého dramatu). O jeden blok jižně vede ulice Na mlíčníku, ústící do Jedličkovy ulice.

Postupujeme-li dále ulicí Poděbradovou, odbočuje vpravo ulice Za koncem a U jatek. V této části města se v současné době soustřeďuje výstavba nových rodinných domků. V objektu bývalých jatek vznikl přestavbou Autoservis Komunálních služeb a naproti kalu po obou Stranách železniční trati Lysá-Milovice byly vystavěny nové provozovny Šlechtitelské stanice, kterými zástavba na východní části města končí.


Domy s mansardovými střechami v našem městě

Text: -jl- (1976)

Významným stavebním prvkem budov 17. o 18. století bylo střecha. Ve velkém množství případů to bylo střecha s dvojím spádem, což byly vlastně dvě střechy posazené na sebe -stanové, sedlové nebo valbové.

Tento druh střechy nazýváme mansardovou. Své jméno odvozuje od Julese Hardouina -Monsarta (1648-1708), jednoho z největších francouzských architektů 17. století, představitele barokního klasicismu, dvorního architekta Ludvíka XIV., který se významně podílel na mnohých stavbách o návrzích v Paříži. Mezi jeho hlavní dílo počítáme známý dóm Invalidovny s mohutnou klenbou, zámek Velký Trionon, projekty pařížských náměstí Ploce de Victoire o Place Vendome a jedinečné dotvoření významného komplexu královské rezidence ve Versailles. Byl žákem svého prastrýce Francoise Mansarta (1598-1666), klasicistního architekta, který rovněž vytvořil několik v známých budov o paláců.

Pod jménem mansarda dnes rozumíme nejen vlastní střechu, ale i její prostory: obytné místnosti, ateliery ap.

V Lysé z tohoto období se zachovalo několik budov s těmito typickými střechami. Na prvním místě můžeme jmenovat hlavní budovu zámku a její západní křídlo. Potom je to na náměstí Bedřicha Hrozného budova muzea čp. 265, postavená v roce 1754, dům čp. 185 kde je obchod kuchyňskými potřebami, který však doznal přestavby, v Gottwaldově ulici restaurace "U Krále Václava" a dům čp. 43 vedle Lidové školy umění. Ve všech těchto případech se jedná o mansardové střechy valbové.

Lysá ovšem mělo těchto domů více, ale buďto ustoupily při asanacích o byly zbourány anebo přestavěny. Zmizel např. dům správce panského dvora (měl mansardový pokojík uprostřed střechy), který stával na dnešním Husově náměstí přibližně v místech naproti buffetu. Právě tak i Zurynkův dům stojící no západní straně Husovo náměstí.

Přestavěn byl dům čp. 178, kde je dnes Státní spořitelna. A konečně byla zbourána jednopatrová barokní školo no rohu Komenského ulice naproti kostelu, na jejímž místě byla postaveno nová dvoupatrová školní budova. Toto stará školo mělo pěkné barokní štíty o její střecho bylo typu sedlového. Krytino těchto střech bylo břidlicová, případně šindelová, dnes je eternitová nebo pálené tašky.

V době čilého stavebního ruchu po první světové válce doznal tento způsob krytí budov určité renezance, jak můžeme vidět no budově lékárny, zdravotního středisko a některých dalších domech.

Převzato z:

Máj 76

Rok vydání: 1976
Publikace MěNV

Máj 1976 (obálka)
str. 9
str. 10
str. 11
str. 12
str. 13

str. 24
str. 25

☞ Čtěte také:

Obr: Historické názvy ulic v Lysé

Historické názvy ulic v Lysé (2024)

Obr: Popis obce v Kronice města

Popis obce v Kronice města (1922)

Obr: Mapa centra města

Mapa centra města (1922)