HISTORIE. LYSANADLABEM . COM
Dragouni na rynku v Lysé nad Labem

Vojsko v Lysé

MUDr. František Tichý

Lysá nad Labem po staletí byla sídlem vojenské posádky; během dlouhých let se zde vystřídala řada pluků, pěchoty, ale hlavně jízdy, mnoho vojáků našlo zde nový domov; dcerky lyské vdávaly se za vojáky a konečně na hřbitovech lyských poslední odpočinek našlo hodně důstojníků i prostých vojáků, jejich žen i dětí.

Nejstarší zprávy o skutečné posádce vojenské v Lysé pocházejí z roku 1665, tedy z doby, kdy bývalé Rakousko zřídilo své první stálé vojsko. Roku toho 14. března přišlo do Lysé z Uher „na kvartýr" - 14 mušketýrů se závodčím. Závodčí s pěti muži zůstal ve městě a ostatní byli rozděleni po vsích na panství. To byla první skutečná posádka lyská, na kterou bylo vydáno z obecní pokladny do konce roku 1668 392 zl. 11 kr. kromě potravin, které většinou dávali měšťané sami. Závodčí dostal od obce každý týden jeden zlatý, mušketýři tři krejcary denně ke stravě. Posádka tato r. 1668 opustila město a o jejím odchodu takto jest zapsáno:

"Dne 28. novembris odmašírovali mušketýři, kteří zde na třetí rok, jak z Uher přimašírovaly, jednostejně na kvartýře zůstaly."

Mušketýři tito byli od regimentu tehdy hraběte Wladislava Sparre - později býv. rakouského pěšího pluku čís. 54 - od setniny obristleutnanta de la Fosse a "odmašírovali do uherské zemi".

Roku 1670 přišla do Lysé posádka rejtharská, když krátce předtím "16. oktobris jeho hrabětzí Eczelencí (Spork) z uherské země s jeho vojskem zasejc přijeti ráčil. "Vojáci byli od regimentu Montecucolli, pozdějšího drag. pluku č. 2. Poddůstojníky u nich byli: ,,Caprál Mychal Štěpán, druhý Johan Berger. " Jízda zůstala v Lysé do 14. března 1672 a vystřídána byla oddělením pluku Dünewaldského, potom sedmými dragouny.

"5. augusti léta 1673 odmašírovaly Soldati, kteří byly na kvartýru v městě a na panství, Wachmister a jeden corporál a 18 rejtharů od Leyb. Compagnie Regementu Dünewald a zastavil se pak kvartýr na Janovi Krechtovi. "Ale r. 1678 přišli hned zas jiní vojáci a ubytováni byli u Kučery, Honzátky, Šinkmajera, Josefa Symona a Magdaleny Burdinovy. V lednu přišli ještě další "na Vintrkvartýry, jeden Rytmistr, Schreiber, Trubač, dva Rejthaři." Pak přijel ještě jeden Wachmistr, který od sv. Martina bydlel u Kašpara Symona.

Roku 1682, "dne 11. aprilis přimašíroval sem na kvartýr pan Obrst Wachmeister od Regmentu Harantovského, dávalo se mu měsíčně Jeho Discreti 3 sudy piva, 8 centýřů sena, 16 strychů ovsa. "Důstojník tento později obristleutnant a velitel pluku Ratzenhausen - nebyl spokojen s nabízenými ubikacemi a hlavně ne s kuchyní. Musila pak mu obec novou kuchyni vystaviti a sice v Lázeňské ulici, u Samuela, "koštovala 32 zlatých". Pan obristwachmeister dlouho nové kuchyně neužíval, neboť téhož roku ještě v pondělí, první advent, "odmašíroval a za kvartýr zaplaceno Jiřímu Zelínkovi 17 zl.". Na jaře v březnu nato přimašíroval "hejtman od dragounů Carl Dipar od Reg. Printz Savoy a dáno mu 10 strychů ovsa, u Jiříka Zelinky utratil 4 zl. 24 kr. a sena co spotřeboval."

R. 1684 přijeli do města první vojáci, nosící stejnou uniformu, byli od regmentu Coneberger Dupigny (pozdějších osmých dragounů). Měli tenkráte kabáty šedivé barvy. Za válek s Frydrychem zažila Lysá nejrůznějších strastí. Byli zde dokonce půl roku dvě švadrony pruských kyrysníků Buddenbrockových. Král Frydrych sám přenocoval v Lysé 23. ledna. Vojáci evangelíci měli svého duchovního, který bydlil v domě Bergrovském a zde i vykonával pobožnosti.

Po válce slezské v letech 1746-47 byl v Lysé posádkou oddíl pluku později č. 29. Měli bílé kabáty, tenkráte s červenými výložkami. Jmenoval se tenkráte ten regiment Brunšvík-Wolffenbüttel-Bevernský. Po nich přišla kompanie pluku Waldeckého, později č. 35. Pak přišel oddíl pluku Andrassy, který zde ležel do roku 1754. Tenkráte v dubnu na rynku před domem Josefa Kaliny pomordoval voják Mikuláš Zigler kteréhosi kaprála a utekl se do kláštera, vyžádav si tam asyl; zůstal tam až do velikonoc. Byla z toho veliká tahanice, než na rozkaz konsistoře mordýř byl vydán. Zda, jak právo asylu mu vyhrazovalo, ušel trestu, říci nedovedu.

Placeno pak bylo za oficírské byty u Kučery za hejtmana Klasze 8 zlatých, Honzátkovi za hejtmana Ekertha 6 zl., Bergrovi za oberleutnanta Knöpsla 8 zl., a Šinkmajerovi za kvartýr fänricha Dübnera 6 zl.

Roku 1767 v říjnu prosí pan Michael Grüner, bývalý hejtman od slav. Marschall. Infanter. Regimentu "za měšťana zdejšího příjmut býti, kterýžto zvláštním justamento Fidelitátis za takového od magistrátu incorporírovaný byl." Rok nato stěžoval si krajský úřad na Matěje Bergra, že "vyhodil z domu svého kaprála, který tam v pokoji, kde bydlil a kde obilí bylo složeno, chtěl složiti mundůry, se kterými z Mladé Boleslavi do Magacínu v Lysé ordinírovaný byl." Bergrovi se však nic nestalo, "protože mnoho obilí na pokoji měl." Velitelem zdejším tehdy byl sv. pán z Claukova, po něm hrabě Esterhazy, později ještě hrabě Thun.

R. 1775 dne 17. května vykonával rytmistr Stimm od Regimentu nyní Wurmser husarů a nadporučík Göttersdorf visitu kvartýrů a maštalí, opravy bylo od řemeslníků spočítáno na 2.995 zl. a bylo ještě více čísel domovních obsazeno, než od maršálovského pluku celkem umístěno 137 mužů a 154 koní; v některém statku měli až pět vojenských koní. Týž rok přišla sem také vojenská exekuce na měšťany dluhující kontribuce.

Konečně vojenské úřady i samy uznaly obtíže násilného ubytování, a proto v srpnu byla na rathause komise a uznáno, že tolik vojska zde býti nemůže. Docházelo k různým sporům o svíce, o dříví, hliněné nádobí atd. atd. Pan primas navrhl strážníkovi, aby se koupily svíčky za "šlapkrajcr" těch vojáků, kteří jsou na stráži a " pro dobrou harmonii" že by magistrát měsíčně jednu libru přikoupil a konečně dojel si p. primátor pro radu do Prahy, je-li obec povinna takové věci vojákům kupovati.

Dne 26. listopadu 1775 přijela do Lysé c. k. ubytovací komise, p. hrabě Karel Kláry "za vojenskou stranu" a p. hrabě Kinský " za civilní stranu" a před polním komisařem jednali o ubytování vojska: hlavním požadavkem bylo, aby alespoň 8 vojáků bydlilo pohromadě. Shledáno bylo 26 světnic, ač pouze 22 bylo zapotřebí, a proto přijaty byly světnice bližší konírnám; dále ustanoven byt pro štábního důstojníka, dva pro hejtmany, čtyři pro důstojníky a dva pro strážmistry. Dále rozhodnuto, že se v Lysé postaví 4 maštale pro 4 čety služebných koní od jedné škadrony husarů; na jednu počítalo se 42 koní a konečně byla koupena stavební místa.

Měšťané zdejší, vidouce výhodu velkých maštalí, pochopili také hned výhodu velkých kasáren pro mužstvo a dne 22. února poslali k Exelenc pánovi Kláry a vykládajíce obtíže ubytování, upozorňovali na možnost vedle královských maštalí postaviti kasárna; hrabě Kláry "jim radil, aby se obrátili na sám královský dvůr, ale o výsledku pochyboval."

Konečně byly peníze za stavební místa vyzdviženy, ale z nich byly strženy všechny dluhy, pretence, poplatky a daně, takže každému jen nějaká zlatka zbyla a Matěj Jindra na Písku musil ještě Maxovi Simonovi prodati pole Na Vruticku", aby měl nějaký groš.

Dne 16. září odešli modří husaři Wurmser-Regimentu s p. rytmistrem de Taliani Squadroni a p. nadporučíkem Foderem a wachmistrem Ladislavem Halaczem na Mělník; a přijela sem jiná škadrona v zeleném oděvu, pana majora Jokelfalussi, téhož pluku Wurmser. Za nich vypukl v jejich kasárnách požár 20. dubna 1781 který zničil 27 domů a panský ovčín. Tenkráte jim zde v č. 119 zemřel po pádu s koně velitel švadrony rytmistr Gepp von Geppenburg. V posledních letech století XVIII. po nějakou dobu byli tu i dělostřelci, ale po nich zase dragouni. R. 1777 1. dubna se husaři nastěhovali do nových koníren, učiněno provolání, aby se "Militár s Civilem" dobře snášeli. Obec měla koupiti do obydlí svícny, lichtpucy, vidlice k prsku, sekyry a pometla.

Když maštale byly vystaveny, zjistilo se, že nemají záchody, studny a pod. Na ony zapomenuté přístavky u maštalí musilo se místo přikoupiti; byl zde sám p. krajský hejtman Ehrenburg a ujednal, že Zikmund dostal 172 zl., Holý 232 a Kučírek 182 zl. za místo na hnůj stranou k zahradě p. faráře, t. j. ve "stržišti", kdež vedle jsou farní pole. Kučírek měl na "stržišti" společnou studnici s vojáky a za rozlámání pumpy neměl odpovědnosti; kdyby nebylo dost vody ani pro koně, nebude mu bráněno ve stavbě nové studnice. Stavitel Höger nemohl býti se stavbou hotov.

Pak zase mělo dáti město 666 otepí slámy, pan primas byl už u krajského hejtmana, ale marně. Odvésti se musila; tak si aspoň rolníci dělali nárok na mrvu, kterouž však musili zaplatiti; nikdo nesměl ten hnůj pod rukou kupovati, ani dříve odvézti, dokud neměl paletu (lístek z radnice).

Roku 1777 dne 25. května přijel si nové, tehdy ovšem přepychové konírny prohlédnouti sám pan generál hrabě Wurmser s adjutantem Wagenheimem a zdejším rytmistrem Stimmem; přítomen byl i primas Novotný a písař Nietsch.

Strážnice stavěla se při gruntě Hellerově a on spílal za to primasovi, že Jančera toho břemena zbavil a je toho vinen, že dostal wachštubnu on, Heller. Za odškodnění dostal k užívání louku v "Zádruží".

V létě roku 1777 Jan Frydrych Jeschke, entrepreneur, t. j. podnikatel nebo nájemce vojenských bytů, uzavřel smlouvu s měšťany, vojenské quartýry držícími; zaručil se, že quartýry zaopatří všemi věcmi, jak jsou v schematu (seznamu) uvedeny, že okna, dveře, kamna i ohniště v pořádku bude udržovati, každému majiteli ročně 8 zl. zaplatí a na opatření lůžek přidá 5 zl. Každý třetí rok podnikatel koupí nové křesadlo, svícen, lichtpuc, sekyru, vidlice k prsku a jiné drobnosti, než stavení samo udržovati v pořádku. Mimo Jeschke správce F. Kreibich a Ant. Girtler, panský písař.

Syndicus zapsal jména všech důstojníků, jejich byt a činži. Bydlil tedy u Bergrů p. major Jekelfalusi za 30 zl. ročně a u Kučerů p. rytmistr Stimm za 20 zl., u Kettnerky nadporučík Budyszy za 20 zl.; u J. Jeschke též nadporučík Strziensky a u Jos. Šinkmajera podporučík Kovacz oba po 12 zl. Daniel Fux a písař Nietsch jeli zase do Boleslavě se stížností, že činže jsou malé; při té příležitosti vyzvedl písař bonifikaci (náhradu za vojenské výlohy) za minulý rok 916 zl. Nato 10. října přijel do Lysé na komisi vojenských bytů krajský komisař Antonín Veltrubský. Pan major Jekelfalusi dal si předložiti ceník potravin.

Byl tehdy český strych pšenice až za 2 zl. 20 kr., žita až za 1 zl. 54 kr., ječmene až za 1 zl 54 kr., ovsa až za 1 zl. 12 kr.

Dále jeden žejdlík české míry krup nebo krupice po 2 kr., jahel za 12 kr., bílé mouky, hrachu a čočky po 1 kr. Všichni obchodníci, zvláště řezníci, byli napomenuti magistrátem, aby zvláště vojákům nedávali příčiny k nespokojenosti špatným zbožím nebo nespravedlivou vahou a cenou. Řezníci ujišťovali, že za vojenskou taxu maso nemohou sekati; pak zase vznikly hádky o dříví a svíce, ale on jim odpověděl, aby se řídili podle Poděbrad, kde se vojsku všechno poskytuje.

Z jara 1778 provedl p. hejtman Sterncy od pěšího pluku Brink na radnici revisi konskripce; všichni měšťané se syny a čeledíny musili se dostaviti a skutečně někteří byli odvedeni na vojnu. Válka byla přede dveřmi, tak zvaná "válka bramborová".

Husaři používali nových maštalí přesně rok a 1. dubna odmašírovala škadrona husarů od p. majora Mistaros divise, p. hejtman Stimma a s furýrem Gebele na první štaci do Radimi a dále na kantonýrunk do Chrudimě. Nechali zde zásob dosti.

Válečné posuny vojska vyžadovaly četných a nákladných transportů. Někteří rolníci, aby se foršpanu vyhnuli, prodávali koně, ale hned bylo nařízeno, kde koně bývali, že musí býti zase.

Za válek s Napoleonem přijeli do Lysé Rusové, a to 2. eskadrona cís. ruských Šeptovských dragounů. Štáb ruský byl ubytován v domě Bergrovském, který jest od roku 1905 v majetku naší rodiny. Rusů prošlo tenkráte po t. zv. ruské cestě od Mladé k Jiřicům a dále na Předměřice asi 120 000. Mnoho jich zde hlavně v Jiřicích, kde měli nemocnici zemřelo. Zdá se, že většinou na úplavici.

Později vystřídali se v Lysé t. zv. Meerweld huláni, jejichž velitelem byl rytmistr Kanowski. Uvedený rytmistr r. 1806 žádal magistrát, aby muziky netrvaly déle než do 10 hod. Odpověděno však, že muziky do půlnoci trvati mohou a že tak kvůli "dobré harmonii jest hodinu tuto dodržeti". Že však pečováno bude, aby k žádným výtržnostem nedocházelo. Po hulánech přišli šestí Rosenberg-Chevauxlegers. Měli bílé kabáty, tmavočervené výložky, bílé kalhoty a žluté knoflíky. Druhým rytmistrem byl zde rytíř Malovec, lajtnant byl Vratislav hrabě.

Arestanty vozili do brandýského „špinhausu" a „griminalisty" zločince do Leitmeritz, snad - spíše do Terezína.

K vykouření militárních světnic přivezeny byly z „hájku" u Milovic 2 fůry jalovce.

Dále jest zaznamenán zdejší major baron Dalvoz. K Jičínu jezdilo se dosud starou cestou přes Mladou na Loučeň.

Roku 1809 vystřídáni byli huláni Schwarzenbergovými, velitelem pluku tenkráte byl Ferdinand kníže Kinský, známý podpůrce umění a příznivec Beethovenův. Na zelené dragouny upomíná stará písnička z válek napoleonských:

Dragouni zelení,
kam jste se poděli,
jako byste nikdy
v Brandejse nebyli.

Dragouni zeleni,
kam vás odtud dali,
proti Francouzi
jste mašírovali.

Dragouni zelení,
bude se vám stýskat,
až francouzské šavle
budou na vás blýskat.

Od roku 1814-16 leželi v Lysé kyrysníci č. 4, po nich osmí dragouni, kteří zde byli až do roku 1852. Zúčastnili se roku 1848 bouří svatodušních v Praze. Pak vystřídalo se několik pluků jezdeckých, až přišli dragouni savojští - č. 13, kteří pobyli v Lysé až do roku 1891. Tehdy v Tržišti vystavěna byla nová kasárna nákladem okresu, aby vojáci nemuseli býti ubytováni po vsích. Tehdy byl i zbořen starý kostel na náměstí, dlouhá léta sloužící za skladiště, když předtím roku 1858 vystavěna na náměstí nová strážnice se skladištěm. Dnes nestojí již ani tato budova. Od roku 1891 až do roku 1908 byli v Lysé býv. dragouni lotrinští č. 7, a to švadrona pátá, u které jsem již, jakož i potom u dragounů č. 1, švadrony třetí, byl lékařem. Pak přišla válka a historie starého kavaleristického města se uzavřela.

 

Text převzat z: Kamarádství
List válečných a převratových dějů
ISSN 1804-9206
Rok vydání: 1944
Ročník 13
Datum vydání: 9.1944
Číslo: 7