Odboj v našem městě

Zdroj: Facebook, autor: »T«

Lysá nad Labem za 2. světové války

Jednou z nejaktivnějších odbojových skupin koncem války byla lyská podskupina partyzánské skupiny Podřipsko. Jejím vedoucím byl v Lysé nad Labem Josef Válek, technický úředník protipožárního sboru hlavního města Prahy. Pracovní zařazení mu umožňovalo styky s okresními a městskými veliteli požárních sborů, ale také se svými bývalými známými vojáky. Mezi ně patřil např. Rudolf Žitný, praporčík československé armády a zaměstnanec městského úřadu v Lysé nad Labem, Karel Lufta, bývalý správce budov vojenského tábora v Milovicích a zejména pak hasič Josef Havlín, velitel protipožárního sboru města Lysá nad Labem. Pro odbojovou činnost získali dále Antonína Cuce z Milovic, který pracoval jako pomocný dělník vojenské správy, a Stanislava Březinu z Prahy. Další spolupracovníci skupiny prováděli např. odposlechy vojenských hovorů na ústředně v Lysé nad Labem. Když byl R. Žitný pronásledován pražským gestapem, »schovali« jej přímo ve vojenském výcvikovém prostoru Milovice jako kuchaře-číšníka. Podle předem připraveného plánu 9. 3. 1943 podpálila skupina sklad munice a válečného materiálu u Benátecké vrutice. Sklad byl zcela zničen - hasiči z Lysé nad Labem pod vedením J. Havlína nedorazili z důvodu údajného selhání techniky včas.

Obdobná situace se opakovala i za rok. 26. 4. 1944 využili členové skupiny krátkodobého opuštění některých objektů v milovickém výcvikovém prostoru k založení dalšího požáru. Vyhořel i sklad u Benátské Vrutice s velkým množstvím válečného materiálu. Hasiči z Lysé dorazili opět pozdě. V říjnu 1944 zase podminovali pod Šibákem železniční trať Milovice-Lysá nad Labem, čímž způsobili vykolejení vojenského transportu s tanky určenými pro nasazení do bojů na frontě. Trať byla neprůjezdná ještě několik dní po sabotáži.

V roce 1945 došlo v Lysé nad Labem k sabotážní akci, která se stala základem pro novelu Bohumila Hrabala Ostře sledované vlaky. Dne 2. března 1945 vložili odbojáři ve spolupráci s železničáři do muničního vlaku na nádraží v Lysé nad Labem trhaviny s časovým spínačem, který byl nastaven na čtvrt hodiny. Vlak se třiceti vagóny byl plně naložen pěchotní a dělostřeleckou municí a leteckými motory. Ten den vyrazil z Prahy-Vysočan a měl namířeno do Brna, kde se soustřeďovaly německé jednotky k obraně moravské metropole. Letecké motory byly asi určené do tišnovské podzemní továrny Diana, kde se montovaly nové typy Messerschmittů Bf-109G-10/U4. Za první čtyři měsíce roku 1945 zkompletovali dělníci v této továrně kolem čtyř set letounů tohoto typu, z nichž většina ještě zasáhla do bojů. Nálože vybuchly na trati v blízkosti zastávky Stratov. Ohromný výbuch a nesčetné množství dalších malých explozí ozářilo oblohu, aby jí zanedlouho zakryl hustý mrak dýmu. Všichni okolní hasiči okamžitě přispěchali na místo, ale nebylo vlastně možné pro stálé exploze a výbuchy účinně zasáhnout. Po válce velitel lyských hasičů a zároveň jeden z aktérů útoku Josef Havlín tvrdil, že odjezd jemu podřízených hasičů záměrně protahoval, aby se na místo dostavili co nejpozději. Je s podivem, že ohromnou explozi přežil strojvedoucí i topič parní lokomotivy, neboť oheň zachvátil a zničil 28 vagónů a pouze dva vozy s lokomotivou se podařilo vypřáhnout a odvézt do Kostomlat nad Labem. Po následující dva dny byl provoz omezen na jedinou kolej. Němci pochopitelně zuřili a dokonce se zamýšleli nad tím, jakou formu odvety zvolit, ovšem až do konce 2. světové války si nebyli jistí, zda skutečně šlo o sabotáž nebo o technickou závadu. Nakonec proto k překvapení všech od odvetných opatření ustoupili a vedli událost jako nehodu. Ostatně, i oni již tušili, že konec války se blíží. Pouze vojáci milovického Sprengkomando a trestné roty měli na několik dní o zábavu postaráno.

Na jaře 1945 byla v Milovicích ještě silná německá vojenská posádka. Docházelo zde k seskupování útvarů zničených na východní frontě. I s posádkou v Lysé se jednalo odhadem o deset tisíc mužů včetně tankových oddílů a obrněných vlaků. 3.května 1945 byly v noci ve městě a na nádraží přemalovány německé nápisy. 4.května 1945 protektorátní vláda zrušila nařízení týkající se dvojjazyčného úřadování, dvojjazyčných nápisů a zákazu vyvěšování československých vlajek. Byl vydán pokyn, aby se na úředních budovách vyvěsily vlajky a úřadovalo se jen v českém jazyce. Československé vlajky byly ten den vyvěšeny i v Lysé. Město však bylo záhy obsazeno německou posádkou z Milovic a do 19h bylo nařízeno stáhnout československé vlajky a obnovit německé nápisy. Po klidné noci se Němci opět stáhli do Milovic. 5.května přijel poslední vlak z Prahy v 11:20. Měl 2h zpoždění, protože na Vysočanech byli zastřeleni dva čeští železničáři za odstraňování německých nápisů. V Praze vypuklo povstání. V Lysé byl ustanoven ilegální Národní výbor, protože velitel německé posádky v Milovicích generál Rödiger vyhrožoval, že bude-li Národní výbor ustanoven, nechá jej postřílet. Lyský výbor dostal z Prahy rozkaz mařit nástupovou cestu milovické německé posádky na Prahu a za žádnou cenu nedovolit přesun německého vojska z Milovic do Prahy po železnici. Pancéřový vlak vypravený z Milovic byl zastaven na hradle Káraný. Zde 2h stál a byl poslán zpět do Lysé. V neděli 6. května v 5h ráno vyrazila z Milovic část posádky o síle 60 tanků, 100 motorových vozidel, řadou motocyklů a kol na Prahu. Do cesty jim však byly stavěny barikády a tak se Němci dostali jen do Horních Počernic. Zde se po vyhlášení všeobecné kapitulace německých vojsk 8. května 1945 vzdali. Zbytek posádky v Milovicích o síle asi pět tisíc mužů se po kapitulaci rozprchl. Za velkého nadšení obyvatel přijela do Lysé 10. května 1945 Rudá armáda. V následujících dnech bylo v okolí zatčeno asi 70 osob české a německé národnosti a zajištěn jejich majetek.

U Dvorců vznikl internační tábor...