Popis obce Lysá nad Labem
v Kronice města (1922)

Přestože pamětní kniha v úvodu zmiňuje 492 stránek, kromě prvních 20 listů bohužel neobsahuje žádné další zápisy.

---

Pamětní kniha města Lysé n. L.
čítá 492 /čtyřistadevadesátdvě/ stránky.
V Lysé n. L. dne 30. dubna 1922
Člen obecního zastupitelstva.     Starosta
[podpis] Boh. Zeman

Ustanovení letopisecké komise a kronikáře
na základě zákona ze dne 30. ledna 1920 č. 80 Sb. z. a n.
zvolilo obecní zastupitelstvo města Lysé n. L. ve své schůzi
dne 2. prosince 1921 odbývané letopiseckou komisi a kronikáře.

Do letopisecké komise zvoleni:
Bohumil Zeman, starosta města-řezník a uzenář v Lysé n. L.
Ladislav Kasmar, městský radní a správce spořitelny v Lysé n. L. a
František Otruba, ředitel dívčích škol v Lysé n. L.
Kronikářem ustanoven:
František Tangl, městský důchodní v Lysé n. Lab.
Se zápisy započne se 1. ledna 1923

---

Popis obce:
Politickou obec Lysou n. L. tvoří:
město Lysá n. L. se samotou Nová Hospoda, osada Byšičky se samotou Karlov, sv. Anna a Tři Chalupy a osada Dvorce /Dvorec/ se samotami Bažantnice a Viničky.

Toho času patří obec k soudnímu okresu v Nových Benátkách a k politickému okresu a župě Mladoboleslavské. Katastr obce jest značně rozlehlý. K lepšímu přehledu obecního území připojuji k úvodu tomuto mapku, sdělanou dle katastrálních map a dle skutečnosti upravenou tak, aby poskytovala pokud možno nejúplnější obraz dnešního stavu a doplnila tento popis.

Území obce hraničí s katastrem těchto obcí: na severu se Starou Lysou, Benáteckou Vruticí a Milovicemi, na východě se Stratovem a Ostrou, na jihu s Litolí, Přerovem n. Labem a Sedlčánky a na západě se Sojovicemi.

Celková výměra katastru obnáší 5315 ½ jitra čili 3059 ha.

Jižní a západní část katastru je mírně zvlněnou rovinou, která od řečiště labského, tvořícího část jižní hranice /170 m nadmořské výšky/ pomalu se zvedá a v jižní části města a 185 m nadmořské výšku dosahuje. Severní strana katastru je kopcovitá a vypíná se tu několik vrchů a sice k západu Viničky /226 m/, k východu Šibeniční vrch /Šibák/223m/ a mezi nimi Zámecký vrch, na jehož jižním a východním svahu nachází se město Lysá n. L. Od šibeničního vrchu na jihovýchod leží nižší Homolka a od téže až k hranicím stratovským táhlý hřbet Doubrav /196 m/.

Kromě řeky Labe, tvořící částečně jižní hranici katastru, jak již řečeno bylo, protéká území obce jediný potok se stálou vodou tzv. Mlynářská strouha čili lidově Mlynařice. Strouha tato pramení u Vápenska, na území obce přechází z kat. obce St. Lysé, teče kolem Dvorce a vlévá se u Byšiček do Labe. Na potoce tomto stojí mlýnek sv. Anny u Byšiček a majitelka mlýna vlastní vodní právo o jehož výkup dosud marně obec v zájmu veřejném se zasazovala. Mlýn tento jest velikou překážkou k odvodnění značných ploch pozemků, které na západě města leží a mokrem trpí, i města samotného, jehož níže položené čtvrti, nemajíce řádného odpadu vody, nejsou právě nejzdravějšími. Voda s tohoto území odvádí se primitivními strouhami, v některých létech vysýchajícími.

Jsou to strouha Černavská a Jalová, kterážto poslední odvádí též přebytečnou vodu z Mlynářské strouhy před mlýnem a pod mlýnem a opět do téže se vlévá. Tutéž funkci odvodňovací na východě obstarává strouha tekoucí [kel][?] Nové Hospody a litolského cukrovaru přímo do Labe. Jak již řečeno strouhy tyto plní špatně svůj úkol a jest lepší odvádění vody z postižených částí katastru a města samého starou bolestí a požadavkem občanů, toužících po nápravě. Vodní družstvo snad v brzké budoucnosti vyřeší tuto nezbytnost. Větší část katastru tvoří pole, luka a lesy. Orná půda zabírá plochu 1610 ha, louky 307 ha, lesy 775, plochy vodní 3 ha a plochy stavební a neplodné /cesty atd./ 258 ha.

Bonita půdy jest rozmanitá, prostřední. Převládají pozemky písčité, jsou však i půdy dobré, bohužel trpí částečně mokrem. Lepší pozemky nacházejí se na Doubravách, Vruticku, v Podluží aj.

V roce 1921 při posledním zjišťování osevních ploch byla orná půda takto oseta: pšenice 82 ha, žito 344 ha, ječmen 110 ha, oves 77 ha, směska na zrno 90 ha, luštěniny 8 ha, brambory 370 ha / z toho třetina ranných/, cukrovka 186 ha, krmná řepa 42 ha, jeteliny 262 ha a jiné plodiny 38 ha.

Lesy, větší dílem majetek velkostatku, založeny jsou na písčité půdě a dle toho také vyhlíží lesní porost. Pěstuje se zde většinou borovice. Lesy soukromé / v Hrabanově a na Viničkách / jsou ve stavu velice ubohém. Každý rok vyhrabe se spadané jehličí a zůstává jen holý písek, který neudrží ani trochu vláhy. Pokud se týče obecního lesa nejsou poměry lepší, ačkoliv obec sama jehličí hrabati nedá.

Chudí obyvatelé města přes zákaz pečlivě les sami vyhrabou. Zvěř v lesích chovaná jen poskrovnu. Louky, kromě znamenitých luk na Labě, skýtají po většině seno kyselé. Zvláště louka v Hrabanově poskytuje seno velice špatné. Za to v ohledu botanickém je louka tato pomalu vzácností. Rostou zde vzácné ostřice a šášiny. Památkový úřad zamýšlí vykoupiti louku tuto, aby traviny tyto se udržeti mohly, a udržuje zatím potřebné zavodnění luk. Louka v Hrabanově jest hojně navštěvovaná profesory vyšších účilišť i žactvem a slíbeno mi odborníkem, že pro tuto knihu obstává mi pojednání o zajímavostech této louky.

Zahrady nejsou četné. Pěstuje se zde hojně švestka, která je předmětem vývozu, značné množství stromů višňových bylo v poslední době pokáceno, ješto výnos skýtaly velice nepatrný. Naproti tomu vysázeno bylo v posledních letech více třešní, kterým se zde dobře daří. Ostatní druhy ovoce stačí sotva pro místní konsum, jablka nutno přivážeti. Pěstování révy vinné úplně zaniklo.

Z hornin vyskytuje se u Lysé jen opuka, poskytující stavební kámen, jehož dříve se hojně na stavby užívalo. Nyní užívá se pouze na vyzdívání základů a na štět silniční. Tvrdý kámen obec nemá. Jen na temeni vrchů vyskytuje se křemen.

Město Lysá n. L. založené původně v podhradí zámku lysského na jižním a východním svahu Zámeckého vrchu, rozšířilo se v posledních letech daleko do roviny a splývá nyní téměř se sousední obcí Litolí. Pohled na Lysou n. L. se strany jižní jest velice pěkný, domky v rámci četných zahrad, budova bývalého kláštera, zámek, kostel a škola, skýtají malebný celek. I od východu jest pohled na Lysou pěkný.

Výstavnost města není veliká. Většina domků jest přízemních, zděných a taškami krytých. Domy s krytkou slaměnou a šindelovou úplně vymizely.

Činžovních budov v Lysé b. L. není a zpravidla obýván jest každý dům jedinou rodinou. V důsledku toho v poměru k počtu obyvatel / 4771 / dosahuje počet domů značné číslo 800 a město samo má značnou rozlohu, neboť při většině domů najdeme menší i velké zahrady a rozsáhlé dvory.

Uprostřed města leží Jungmannovo náměstí podlouhlého tvaru. Hořejší část jest výše položena a zřízen byl v nižší části teras. Prostora této části proměněna byla v park, který jest skutečnou ozdobou města. V parku nachází se socha panny Marie / č. 45 / z r. 1884 a letošního roku bude zde postaven pomník zdejším padlým vojínům. Na náměstí bank a vedlejším náměstí Husově soustředí se nejvíce život města, i veřejné budovy.

Z veřejných budov jsou to: Radnice jednopatrová budova s podloubím ve kterém umístěn je městský úřad, knihovna a museum. Školní budovy, nynější z roku 1896 a starší z r. 1875, na nároží Jungmannova náměstí a ulice Komenského, nedostačují dnešnímu počtu žactva a jedná se již delší dobu o výstavbu nové školní budovy. Budova novější jest dvoupatrová s podzemím, budova starší jest jednopatrová, celkem vše stísněno, neboť místo nebylo právě pro školu vhodně voleno.

Naproti škole nachází se kostel sv. Jana Křtitele, nejkrásnější to budova města. Kostel vystavěn jest ve slohu pozdní renaissance, přechází v baroko. Věž chrámová jest 55 m vysoká a kostel obehnán je zdí, ozdobenou 14 sochami Braunovými. Vrata kostelní jsou pozoruhodnou zámečnickou prací ze století 18tého. Celkový pohled na chrám tento jest velice pěkný. Vnitřek chrámu vyzdoben jest malbami malíře Petra Brandla, z nichž nejpěknější jest obraz nad hlavním oltářem. /Křest Krista Pána v řece Jordáně/ Zvláštní pozornosti zasluhuje krásné epitafium hraběte Jana Šporka z červeného mramoru.

Poblíže kostela směrem k zámku stojí budova děkanského úřadu.

na západní straně Jungmanova náměstí nachází se farní budova českobratrská, s konfesionelní školou, která byla však po převratu zrušena, a s kostelem v nádvoří, nevýstavnou to budovou.

K zámku vede ulice Zámecká, po obou stranách kaštany vysázená. Zámek sám jest největší budovou města a skládá se z budovy hlavní dvouposchoďové, s průčelím k jihu a ze dvou křídel. Pravé křídlo dříve Rudolfinské, jest nejstarší částí zámku a jest jednopatrové. Křídlo levé jest dvoupatrové. V rytířském sálu budovy hlavní vymalovány byly výjevy z válek tureckých, kterých zúčastnil se hrabě Jan Špork. Zámecká kaple sv. tří králů má krásný obraz Brandlův.

Zámecký park, lidově bludnice, jest velice pěkný a vyzdoben jest četnými krásnými sochami sochaře Brauna, z nichž zvláště znázornění 12 měsíců upoutává. Bohužel sochy jsou nevhodně umístěny a křovím zakryty.

V budově bývalého kláštera umístěno jest nyní služebnictvo majitele panství. Jest to mohutná budova, jejíž průčelí zdobí socha sv. Mikuláše. Z budovy této jest překrásný pohled do labské nížiny. Z ostatních budov budov veřejných dlužno uvésti městský chudobinec, pěknou to přízemní budovu v ulici Komenského. Jinak není v Lysé stavby, která by zasluhovala větší pozornosti.

Náměstí a ulice vyznačil jsem na mapce na str. 9, kde polohu jich nejlépe seznati lze a jsou to
Jungmanovo náměstí a Husovo náměstí / dříve na Rynku /
Komenského ulice / ke hřbitovu /
Písek a Čeřen
Palackého ulice / dříve Široká /,
Okrsek, Poděbradova ulice / dříve v Konci /,
Tylova ulice / lidově Poldova /
Rašínova ulice / pojmenovaná nová ulice u nádraží/,
Masarykova ulice / dříve Nádražní - Židovská /
Gregrova ulice, ulice Svatopluka Čecha a ulice
Riegrova /všecky tři z době novější/,
Tyršova ulice /dříve Nová /,
Lázeňská /Láznivá/ ulice
Zámecká ulice /v kaštanech/, Žižkova ulice /dříve na Hradčanech/
ulice Pod Klášterem, ulice Šporkova,
Wilsonova ulice /dříve Pražská
Čelakovského ulice a Havlíčkova ulice,
Havlíčkovo náměstí a na Rybníčkách /dříve na Loužku/, Tržiště, Jaromírova ulice /dříve na Kačíně/ a Za Zámkem /dříve za humny/

Mnoho menších nových ulic potřebuje pojmenování

Město Lysá n. L. je výborně položeno a jeho výhodné železniční spojení zabezpečuje jemu dobrou budoucnost. Město jest důležitým železničním uzlem a sbíhají se zde trati Praha - Lysá - Hradec Králové, Praha - Lysá - Znojmo, Lysá - Děčín a vojenská trať Lysá - Milovice. Trať Lysá - Děčín a Lysá - Nymburk jest dvoukolejná, trať Lysá - Praha dosud jednokolejná, změněna bude v příštím roce v dvoukolejnou.

Jedná se také o rozšíření stávajícího nádraží a má nabýti zdejší nádraží při budování pražské sítě železniční zvláštní důležitosti.

Jinak spojena jest Lysá n. L. okresními silnicemi s obcí Litolí /směr k Č. Brodu, Semicím, Přerovu a Praze/, S obcí Stratovem /směr Nymburk, Poděbrady/, s Milovicemi /vojenský tábor/, s obcí Benátecká Vrutice /směr Nové Benátky, Mladá Boleslav /s obcí Starou Lysou /směr Nové Benátky/ a s obcí Sojovicemi /směr Stará Boleslav, Brandýs přes osadu Dvorce/

Z ostatních cest spojovacích nejdůležitější jest silnice do Byšiček /s přípojkou na Selčánky a Čelakovice/, s odbočující cestou do Káraného a Toušeně. Do Staré Lysé vede nejkratší cesta Hrabanovem. S této Odbočuje u Jaromírových sadů polní cesta do Benát. Vrutice. Od silnice do Milovic odbočuje tak zvaná silnice doubravská vedoucí přímo do Vápenska. Nejhorší spojení jest dosud spojení s obcí Ostrou a sice polní cestou V Podluží. Letos upravena byla silnice přes Oboru do Ostré. Silnice tato odbočuje ze silnice k Litoli a neleží v lysském katastru.

Osada Dvorce, ležící při zalesněné západní části nevyniká ničím zvláštním. Krátce před válkou pořídili si osadníci malou kapličku.

Osada Byšičky zajímá svým tvarem - původní domky seskupeny jsou totiž do kruhu. Uprostřed kruhu nachází se kaplička.

Město Lysá n. L. dle sčítání v roce 1920 čítalo s osadami 5255 obyvatel. S toho připadá na vlastní obce 4771 duší, na osadu Byšičky 197 a na osadu Dvorce 284 osob. Ostatní data sčítání uvedu, jakmile je od statistického úřadu obdržím.

Obyvatelstvo živí se převahou rolnictvím. Kromě velkostatku, není v Lysé n.L. velkých usedlostí rolnických. V roce 1921 bylo zde 150 hospodářství s plochou nad 3 ha a 570 hspodářů s plochou pod 3 ha.

Půda jest velice rozdrobena, mnoho hospodářství založeno jest na půdě pachtované, ponejvíce od obce. Při pozemkové reformě získáno pro malozemědělce něco půdy ode Dvora Bažantnice, který v r. 1922 zrušen byl. Pokud bude míti zrušení dvora lysského vliv na další příděl půdy není dosud jisto, ješto naproti tomu odpadne značná plocha pozemků na Vruticku a Šibeničním vrchu, které pripadnou k rozšíření tábora vojenského v Milovicích.

Jinak živí se obyvatelstvo drobnými živnostmi a obchodem. Dělnictva továrního není mnoho. Více dělníků zaměstnáno jest v panském dvoře, značně je v místě dělnictva stavebního. Velkým zaměstnavatelem je dráha a počet železničních zaměstnanců jest zde veliký. Řemeslníků, pokud jsou řádně vyučeni, jest v obci sdostatek. Před válkou mnoho mladších vyučenců odjíždělo do Německa, kde se zhusta trvale usadili. Drobné živnosti kryjí jen místní potřebu, domácí průmysl na vývoz neexistuje.

Dle sdělení státního statistického úřadu mělo 15. února 1921 město Lysá n. L. 5255 obyvatel Z toho bylo mužů 2585 žen 2690 Národnosti českoslov. 5066, německé 52 jiné 2 cizozemců 135 náboženství římskokatol. 4126, evangel. 363, českoslov. 225, israel. 33, jiného 94, bez vyznání 414.

Počet domů 867, počet byt. stran 1234

z úhrnného počtu připadá na osady

Počet domů:	Lysou n.L.	777	Počet byt. stran:	1129
	Byšičky	30		36
	Dvorec	60		69

Úhrn obyvatelů:	Lysou n.L.	4774	mužů	2353	žen 2421
	Byšičky	197		91	106
	Dvorec	284		141	143

K náboženství:	Řím.kat.	evang.	českoslov.	israel.	jiné	bez vyznání
Lysá n.L.	3707	307	223	33	94	410
Byšičky	177	18	2	-	-	-
Dvorec	242	38	-	-	-	4

Od posledního sčítání lidu hojně se postavilo nových domků a počet jich v samotné Lysé n.L. dosáhl čísla 850. Přes to panuje v Lysé n.L. bytová krise, zdá se však, že není ani tak nedostatek bytů, jako nechuť k pronajímání uvolněných místností. V prvé řadě hraje tu roli nevýnosnost pronájmu tj. nepřiměřenost nájmu k nájemní hodnotě.

Také zákonné nařízení o ochraně nájemníků mají vliv na ubytování lidu, znemožňující majitelům domů volně nakládati se svým majetkem namnoze dobro tohoto zákona chrání nájemníky, kteří na nemožnost výpovědi hřeší a svému ubytovateli nechuť k pronajímání bytu vnucují. Zrušením poválečných bytových komisí uvalena všecka tíha ubytovací na městský úřad. Obec ke zmírnění krise přispěla tím, že upravila bývalé obecní kasárny na Písku a v Tržišti na byty a ubytováno tím způsobem 17 stran. Vhodným zasáhnutím obce umožněno bylo hojné ubytování i v domech soukromých.

Správu města vede obecní zastupitelstvo a městská Rada od roku 1919. V těchto prvých volbách voleno bylo 30 členů obecního zastupitelstva a kandidovalo 5 politických stran.

Za stranu Čsl. sociálně demokratickou stranu dělnickou zvoleno bylo 11 kandidátů a sice Kodera Antonín, domkář čp. 649, Pánek Antonín, malorolník čp. 326, Čermák Antonín, malorolník čp. 375, Stolín Josef, železnič. zřízenec čp. 675, Jareš Alois, obchodník čp. 31, Denemark Jan, úředník dráhy čp. 231, Konířová Anna, dělnice čp. 279, Kotěšovec Václav, tov. mistr čp. 736, Manhart Alois, malorolník čp. 298, Procházka Josef, zahradník čp. 324 a Čáp Jan, zřízenec dráhy čp. 642.

Ze zvolených Kotěšovec Václav se koncem r. 1922 z Lysé vystěhoval a povolán za něho náhradník Novák Václav, zedník čp. 755. Dne 18. srpna 1923 zemřel Čáp Jan, zřízenec dráhy, za skupinu tuto zvolený a pohřben byl za velké účasti lidu. Náhradník další Herman František, malorolník čp. 367 nastupuje za něho.

Strana Čsl. Socialistů /národní/ získala 6 mandátů a zvoleni byli: Hudlaský Josef, natěrač čp. 134, Kříž František, železnič. Zřízenec čp. 203, Tůma Václav zřízenec dráhy čp. 743, Lípa Richard, lékař čp. 113, Černý Jan, inženýr čp. 583 a Buroková Anežka, manželka traťmistra čp. 568. Pořad tento doznal značných změn, během období vzdali se svých mandátů Kříž František, Černý Jan, přestěhovala se Buvoková Anežka a zemřel Dr. Lípa Richard / dne       srpna 1921 / v Č. Brodě

Z nastoupilých náhradníků /Kofroň Josef, malorolník čp. 470, Mejzr Arnošt, kameník čp. 720, Hylšler Rudolf, dělník čp. 517, Franc Ladislav, bednář čp. 659/ zemřel Mejzr Arnošt dne 3. května 1922 a před ukončením volební periody vzdal se Franc Ladislav.

Nastoupili za ně Marušák Čeněk, kovářský dělník čp. 365 a Havelka Václav, kovářský dělník čp. 531. Za stranu Čsl. Národní demokracie zvoleno bylo 5 občanů a sice: Legner Antonín, kolář čp. 272, Horáček František, sedlář čp. 457, Zeman Bohumil, uzenář čp. 221, Kazmar Ladislav, úředník spořitelny čp. 265 a Vindyš Otakar, drogista čp. 727.

Strana Čsl. Strany lidové získala 4 mandáty. Zvoleni byli: Pospíšil Josef, obchodník č. 158, Rázek Josef, domkář. čp. 621, Chumelák Augustin, str. zámečník čp. 607, a Pánek Václav, domkář čp. 278.

Spolek Hospodářská beseda /strana agrární/ vyslala do zastupitelstva 4 zvolené členy a sice: Vodňanského Josefa, rolníka čp. 109, Lajnera Aloise, rolníka čp. 188, Hejňáka Frant. rolníka v v Byšičkách čp. 9 a Šimonka Josefa, malorolníka čp. 380.

Během volebního období vzdal se Alois Lajner a nastoupil za něho Simon Josef, rolník čp. 220.

Starostou zvolen Bohumil Zeman, uzenář /čsl. národ.dem./
I náměstkem Jareš Alois, obchodník /soc.dem./
II náměstkem Dr. Lípa Rich., lékař /čsl. social./
do městské rady Kodera Antonín, domkář [soc.dem.]
Pánek Antonín, malorolník [soc.dem.]
Stolín Josef, želez. zřízenec [soc.dem.]
Černý Jan, inženýr [čsl. social.]
Kazmar Lad., úředník národ.dem,
Pospíšil Josef, obchodník str. lidová
Lajner Alois, rolník agrár.

Za zemřelého náměstka Dr. Rich. Lípu nastoupil Tůma Václav, zřízenec dráhy a druhý náměstek starosty /čsl. socialista/

Za vystoupilé radní Černého Jana převzal úřad Josef Hudlaský, natěrač /čsl.socialista/ a za Aloise Lajnera Simon Josef, rolník /agrárník/