Vsi Byšičky a Vápensko

Časopis Český lid, ročník. VII, č. [?], Praha, 1898, str. 277

Text: František Otruba (1898)
Reaguje na předchozí článek Vácslava Hejnického o vsi Vápensko

Vývody p. V. Hejnického o Vápensku každého překvapily a bylo jimi na jisto postaveno, že ves Vápensko jest přes kruhový tvar svůj a prese všecky učené dohady původu nedávného. K dokonalejšímu potvrzení pravdy té mohu dodati, že se osada Vápensko nevyskytá ještě ani v urbáři panství Lyského z r. 1696, teprv urbář z r. 1729 ji uvádí, a to se 6 usedlými, kteří platili po 15 kr. (== 1/4 zl. r.) úroku dědičného při terminu svatojirském a svatohavelském. Byli to: Hans Rillich, Jan Krojidlo, Jiřík Janl, Václav Peška, Jiřík Tesař a Václav Krojidlo. To jsou asi čísla 9—14, jak je uvádí zpráva o panství Lyském z r. 1713, kdežto čísla 1—8 patřila do Hronětic. Tam bylo dle jmenovaného urbáře 8 usedlých, z nichž platili 3 po 1 zl. 10 kr. a 1 po 52.5 kr. úroku dědičného pololetně (statky), 4 po 17.5 kr. (chalupy), pak panská krčma platící 12 zl. ročně. ¹⁾ 

Že vsi tvaru kruhového skutečně se tehdy také stavěly, dosvědčuje to, že nedlouho po osazení Vápenska založil hrabě Frant. Ant. Špork jinou vesnici na gruntech vrchnostenských, která se Vápensku tvarem úplně podobala a také pokládána byla dlouho za starobylou, za pravzor původních osad slovanských. Je to ves Byšičky, při Labi ležící, asi 3 km. vzdálí od Lysé, s níž tvoří nyní jednu obec katastrální.

Mapa Byšiček (F. Otruba)

Také v Byšičkách překvapuje přesně kruhový tvar návsi, v jejímž středu nachází se nyní kaplička. Kolem návsi vystavěno bylo a dosud jest 8 domků průčelím ke středu obrácených; příchody do vesnice byly na straně východní a západní, a to tak úzké a nenápadné, že jich neznámý, který se náhodou na návsi ocitl, jen stěží mezi staveními postřehl, zvláště byly-li zahrazeny posunutelnou lísou. Tvar ten zachoval se do dneška; nově přibývající staveni stavěla se ve dvou rovnoběžných řadách podél cesty od východu do vesnice vedoucí, tak že má osada nyní dokonalý tvar chlebové lopaty, jak ukazuje přiložený nákres. Stavení původní přesně oddělena jsou od pozdějších; též ulice mezi těmito jest širší než příchod na náves mezi oněmi.

Již v dobách pradávných bývala tu při Labi osada v těch místech, kde lid říká dosud zadní Hrada neboli Víska. Tam nalezl archaeolog V. Požarecký na popelovitých místech mnoho střepů z nádob na kruhu točených s vlnitým a vodorovným ornamentem (část nalézá se v městském museu lyském, částečně daroval je svým přátelům), pak bronzy z doby Merovingů. Při osadě byl přes Labe most, jehož kamenná prsa dosud se zachovala; vedlať tudy stezka zemská z Prahy do Kladska a Polska. Jest o tom ze XIV. stol. zachována zpráva, jak přidal držitel zboží Lyského k rychtě zdejší lán dědin při mostě byšickém. (A. Sedláček: Hrady a zámky X. 348.)

Skizza Byšičky 1842

Po válkách husitských tu již mostu nebylo; z osady připomíná se v urbáři z r. 1553 pode dvorem byšickým pouze jeden osedlý Jan Tesař, jehož usedlost r. 1584 vrchnost ukoupila, tak že osada úplně zanikla. Ve válce třicetileté zpustl i dvůr a pole jeho zarostla křovím. V urbáři z r. 1696 praví se o tom do slova: »Druhdy stával tu most přes Labe a pustá nyní vesnice Byšice sti dvorem.« Teprv r. 1717 ²⁾  založil tu hrabě novou osadu Byšičky s 8 domky; každý domkář dostal mimo zahrádku a kus louky 1 korec 3 věrtele pozemku, začež se uvolil, že bude konati 2 dni, v čas žní pak 3 dni roboty ruční v týdni. Později zavázali se robotovati o 1 den více, a tu jim bylo pozemků přidáno.

Z uvedeného viděti jest nejlépe, jak veliké opatrnosti třeba při určování stáří osad, a že k tomu nestačí jejich tvar. Z původních, skutečně prastarých osad, jež byly do kruhu stavěny, nachází se v krajině naší městys St. Přerov, který jest od Byšiček jen as 3 km. vzdálen a leží na levém břehu labském.

POZNÁMKY

• ¹⁾ V přiznávací rolli z r 1683 dle výpisu z r 1688 udávají se pfi Hroněticích 3 pusté grunty: zemanovský o 100, beztovský o 60 a vokatovský o 40 korcích vvsevku.
• ²⁾ »Transaktions-Instrument zwischen der gnädigen Obrigkeit und den Bischitscheker Inwohnern« ze dne 10. srpna 1749. V listině té, jež chová se v městském museu lyském, praví se na počátku doslovně: Nachdeme Anno 1717 bei glücklicher Regierung wayland Sr. Excellenc des hoch- und wohlgeborenen Herrn Herrn Frantz Anton, des heyl. röm. Reichsgraffen von Sporck, Erbherrn der Herrschaft Lyssa als dermaliger gnädige Grund-Obrigkeit das hinter dem Neugebaü situirtes sogenantps Dörfel Bischitscheck auf obrigkeith. Grund und Boden von 8 Haussln erbauet und einem jeden dortigen Inwohner zu dessen Haüssl ein Gartten, dann l Str. 3 Viertel Feld nebst einem Stükel Wiesen unter 1 Füderle Heu abgemessen ...

★ ★ ★