Lysá nad Labem | Historie

Před delší již dobou uveřejnila Politika řadu článků, majících za účel vzbuditi zájem pro národopisné museum; v řadě modelů v držení musea tohoto se nacházejících uveden byl jako vynikající typus staré vsi kruhové model vesničky Vápenska u Kostomlat v okresu nymburském. Táž zpráva vyskytuje se v krátkosti v katalogu Národopisného musea českoslovanského, ¹⁾ a dostala se posléze obšírně rozvedená a různými úvahami o zařízení staroby^ch vsí opatřená i do monumentálního díla o národopisné výstavě, výkonným výborem jejím vydaného, kdež se s ní setkáváme v kapitole „Modely staveb a obydlí, lidu českoslovanského", jejímž autorem jest architekt Boža Dvořák. ²⁾

Toto opětované poukazování na starobylý původ Vápenska, kteréž tu přímo prohlašováno za vzorně starobylou ves, přimělo mne k tomu, že podrobněji jal jsem se pátrati po vzniku osady této. Výsledky, k nimž jsem dospěl, a jež ovšem liší se od názorů shora uvedených, dovoluji si tuto na veřejnost předložiti.

Nedá se ovšem upříti, že četné, bez odporu starobylé vsi rázem kruhovým se vyznačují; bylo by však při nejmenším ukvapeno tvrditi, že každá do kruhu stavená ves musila by býti starobylou. Právě u Vápenska nachází se celá řada okolností, jež jsou z tištěných pomůcek známy a k opatrnosti pobízejí. Jestiť to nepatrná vesnička (má dle sčítání z r. 1891 ve 21 číslech 131 obyv.) a jest jakožto pouhá osada připojena k politické i katastrální obci hronětické; byl by to, tuším, zjev nevídaný, aby starobylé, od pravěku dobře zachovalé místo bylo pouhou dependencí obce jiné; předpoklad, že průběhem času mohl tu nastati úpadek, nedá se tu držeti, vždyť okrouhlá náves přece se zachovala neporušena i s věncem budov ji obklopujících. Nápadný je dále přesně kruhovitý tvar návsi, který, tuším, příliš dává na jevo ruku učeného geometra; tak pravidelně lid nestaví, a přesnost taková by sotva přetrvala tisícletí. K tomu přistupují též nepatrné rozměry celé vsi, které vysvitnou při srovnání s jinými vesnicemi kruhovými po Čechách, na př. u Českého Brodu, Plzně a j. Další závažnou pochybnost vzbuzují samy stavby Vápenska: jednak svým novým a jednostejným rázem, jmenovitě však tím, že tu naprosto pohřešujeme velkých statků; jak z modelu viděti, jsou tu samí chalupníci a domkáři. O tomto nedostatku větších usedlostí poučuje nás též pohled na mapu gen. štábu (Z. 5, C. XII. Nový Kolín); zřejmě tu viděti, že Vápensko jest jako poloostrov vraženo do území bývalého panství benáteckého, takže kolem něho celkem jen nemnoho polností místo má; na jih pak směrem k Hroněticům každému, kdo s mapami obeznámen jest, ukazují dlouhé rovné aleje na šíré lány panské půdy. S tím shodují se i údaje katastrální: celková výměra celé obce hronětické i s Vápenskem činí 752 ha, z toho však náleží ke dvoru šibickému 437 ha, a nad to část pozemků ke dvoru ve Zboží. Mnoho-li tu tedy zbývá na malostatkářské pozemky hronětické vůbec a na Vápensko zvláště? Dostatek to, tuším, indicií k opatrnosti vybízejících.

K r. 1599 uvádí se při prodeji panství benáteckého ves pustá Holicko neb Vápence (Sedláčkovy Hrady X. str. 243). To je však také jediná zmínka o vsi jména tohoto; již při dělení panství benáteckého r. 1679 žádné Vápence se nejmenují (ib. str. 244 sq.). Až zase Mappa geographica regni Bohemiae, vydaná Josefem Chr. Miillerem r. 1720, ves jména tohoto opět jakožto „Wapenitz sive Ray" uvádí. Podobně . Schaller (Bunzl. Kr. str. 32) jmenuje „Wapensko, auch Wapenicze und Ray genannt", avšak na panství lyském. Rovněž i Sommer (Bunzl. Kr. str. 63) zná ves Wapensko a podotýká výslovně, že jest dominikální.

Klíč k této zdánlivé záhadě nalezl jsem v zemském archivu mezi elaboráty kommisse katastrální z r. 1713, ve fascikulu týkajícím se panství lyského. Bekantniss-Tabella deren auf der Herrschaft Lysa befindlichen Dorfschaften 1713 obsahuje ve 160 foliích statistické přehledy, týkající se všech vsí panství tohoto; k Hroněticům a tím i k Vápensku se vztahují fol. 70 - 79. Foliům 75 jest tak zvaná pagina prima, obsahující pozemky rustikální, a z něho vysvítá, že při první visitaci r. 1654 byli ve Hroněticích čtyři sedláci a čtyři chalupníci, pak dva pusté grunty: zemanovský a wokatowský; o Vápensku žádné zmínky se tu neděje. Naproti tomu dle zprávy, kterou podala o stavu panství vrchnost r. 1713, bylo tu již 15 usedlých, a rubrika jest již nadepsána: „Hronětice a Vápensko". V listu pak po tak zvané okulární visitaci (r. 1722 konané) přilepeném jest ke gruntu vokatovskému ³⁾ , jenž měl výměry 40 korců, poznamenáno: „Von diesem Grund rühren her die Felder des Dorfes Wapensko sub Nro 9, 10, 11, 12, 13, 14 u. 15, so unter selbe zertheilet worden." To jest tedy těch 7 čísel, která přibyla proti r. 1654.

Jak z ostatních rubrik vysvítá, podělena byla nová tato čísla tím způsobem, že k číslům 9-14 bylo dáno dle udání vrchnosti po 5 korcích polí, a to sice dostal každý po l.5 věřiteli na trati „u vsi", po 4 korcích 2.5 věrt. na trati „mezi příkopy", pak po kuse louky „na ostrově", který dával jeden dvouspřežný vůz sena (žádnou otavu). Jak z fol. 76 vysvítá, dostala též čísla 9-14 po 3/4 věrtelích zahrady. Tato čísla náležela tak zvaným zahradníkům (Gärtner), naproti tomu číslo 15 byl pouhý domkář (Häusler), jemuž patřil jen kus pole „u marastu" ve výměře 1 korce 1 věrt., ani louky, ani zahrady ueměl. Kommisse okulární r. 1722 shledala, jako i jinde pravidelně, výměru poněkud větší, totiž při číslech 9-14 všech polí dohromady po 7-Va korci až i po 8.5 korci, a při čísle 15 1 korec 23/4 věrtele; zajímavější však jest, že dle jejího elaborátu měla čísla 9-14 též podíly na trati „u boroví", a to v různé výměře, od 1 kor. 2 věrt. až do 2 kor. 2 věrt. (kteréž v hořejších sumách 7.5 až 8.5 korce jsou také zahrnuty). Tyto podíly u boroví tedy buď vrchnost v přiznání zamlčela nebo je k číslům dotyčným až někdy v letech 1713-1722 přidělila; na druhou eventualitu by jmenovitě poukazovala nestejná výměra dílců k jednotlivým číslům přidělených.

Z toho vyplývá, že nynější Vápensko bylo někdy v letech 1654 až 1713 rozdělením vokatovského pustého gruntu založeno. Přímý důkaz toho nalézáme v aktu č. 18, odpovědi to krajské kommisse z r. 1735 na otázky kommissí subdelegovanou jí položené. Pod č. 5 táže se tu totiž kommisse subdelegovaná: „Bei dem Dorf Hronětitz ist von Nr. 9 bis incl. 15 an Feldbau, mit der Anmerkung, dass diese Felder von dem Dorfe "Wapensko herrühren, unter 43 Str. 3 Vt. eingetragen worden. Nachdem nun in der Rolla kein Dorf Wapensko genannt befindlich, also entsteht die Frage, welche die Herren Kommissarien zu beantworten haben, ob die Realitäten nicht etwa dominikal seien? oder was es darmit vor eine Beschaffenheit habe?" K otázce této odpovídá kommisse krajská následovně: „Die von denen possessoribus des Dorfes Hronětitz von Nr. 9 bis 15 (aus welchen das Dörfl Wapensko post Visitationem generálem 1654 errichtet worden) besitzende Realitäten sind keineswegs dominical, sondern es thun dieselben von dem wüsten "Wotakowskischen steuerbaren Grund laut Rolla per 40 Strich herrühren, gleichwie diesfällige Auskunft auch in unserer Bestandspagina angemerkt zu sehen ist." Z těchto slov zřejmě tedy vysvítá, že Vápensko povstalo až po roku 1654.

Shrneme-li vše, co výše uvedeno, dojdeme k následujícím výsledkům: Dlužno rozeznávati dvě vsi podobného jména, starou a novou; stará ves Vápence stála na panství benáteckém, nová víska Vápensko byla založena na lyském. Stará ves Vápence nebo Holicko byla již r. 1599 pusta; klademe ji na sever od nynějšího Vápenska do katastru obce Zbožíčka panství benáteckého, kde dosud veliká trať polností nese jméno „na Vápensku", kteréž se čte na nové mapě generálního štábu. Z této vsi snad pocházel Václav z Vápenic, jenž uveden jest v registrech soudu komorního k r. 1500, jsa pohnán Linhartem Krumpéřem z Malé Strany o navrácení dvou v uschování mu daných loží (Archiv Český X. 553); jelikož se pře odbývala před soudem komorním, musel to patrně býti šlechtic a zeman.

Nynější ves Vápensko, jinak též Vápenice nebo Ráj, povstala někdy v letech 1654-1713 tím, že pustý grunt vokatovský u Hronětic mezi sedm poddaných rozdělen. Stalo se to nejspíše asi za vlády známého lidumila hraběte Frant. Ant. Šporcka, jenž ujal se panství Lysé r. 1679 (f r. 1738), a jenž umělostí různých byl milovníkem, zámek lyský vystavěl a na panství zdejším též ves Doubravu jinak Francisci v podobě dlouhé přímé ulice a i vísku Šnepov (Schnepfen-dörfl) r. 1709 založil. V lidu patrně ještě trvala upomínka na staré Vápenice; pozemky, které náležely k zaniklé vsi řečené Vápence nebo Vápenice, sluly Vápensko, jakož podobně pozemky u dávného hradu řečeného Havraní (u Nymburka) sluly Havranskor a nyní tam stojí dvůr panský Havransko. Tím vysvětluje se jméno Vápensko. Název Ráj pochází snad ze vtipu lidu, podobně jako názvy Amerika, Sebranice, Nouzov, Šupelín a p., emfyteutickým všem přikládané. Pro vrchnost pozemky zdejší, dílem kopčité, dílem bahnité, od dvora šibického značně vzdálené a nad to většinou cizími lesními pozemky obklopené, nepatrnou měly asi cenu, a proto ráda je postoupila poddaným, jmenovitě když tím nabyla nových sil robotních a brala k tomu od nich ještě značné platy a činže.

Stavěno bylo dle určitého plánu: vyměřena okrouhlá náves s dvěma příjezdy a kolem ní symmetricky rozestaveno sedm chalup; to shoduje se s modelem i s polohopisným plánem, dle nichž průčelím do návsi směřuje sedm domků, a na periferii původní vsi je rozestaveno sedm stodol. Stavení, jež na plánu jest na levé straně příjezdu, tuším, od jihu do vsi vedoucího (bohužel opomenuto tu jak udání stran světových, tak i čísel popisných), pokládám však teprve za pozdější, ač plán označuje je jako část původní vsi; ustupuje do pozadí a zdá se býti pouhým barákem s nepatrnou zahrádkou; snad je v pozdější době vestavěno do původní široké cesty, jak se to dosti často po všech dalo. K tomuto jádru přibývaly průběhem času chalupy ostatní, avšak již bez určitého plánu; většina jich stojí na severní straně centra, některé též na jižní. Postupný tento vzrůst viděti i z dat statistických; tak Schaller tu uvádí r. 1788 čísel 16, Sommer r. 1834 již 19 a dle sčítání z r. 1890 je jich 21. Nové Vápensko zůstalo však pouhou k politické a katastrální obci hronětické připojenou osadou.

Ves Vápensko