Štěpánka z Rohanů a její Lysá nad Labem

Dan Drahotský za přispění členů FB skupiny Lysá nad Labem časů minulých

Z Dülmenu na Štiřín a na Sychrov

Štěpánka z Rohanů, dívčím jménem Stéphanie Victorine de Croÿ, je nejmladší ze čtyř dětí prvního manželství vévody Augusta Filipa z Croÿ-Dülmenu¹⁾ a Anne-Victurnienne de Rochechouart-Mortemart ²⁾. Narodila se 5. června 1805 v Dülmenu, v münsterském kraji (Německo), dva roky poté, co rod de Croÿ přišel o svá panství na levém břehu Rýna a náhradou získal tamější panství. Vévodové z Croÿ-Dülmenu se tehdy čerstvě stali pruskými poddaými a zodpovědnými německému císaři.

Malé princezně Štěpánce není dopřáno si svou maminku užít. Když je Štěpánce rok a pět dní, maminka, teprve 33letá Anne-Victurienne, umírá. Když je Štěpánce 16 let, její otec August Filip se znovu ožení. Za manželku pojme komtesu Anne-Marie de Dillon.³⁾ Otec však záhy umírá a Štěpánčin nevlastní bratr Gustav ⁴⁾ se narodí až po otcově smrti. Ani malý Gustav nemá to štěstí pořádně poznat rodiče. Když mu je osm let (a Štěpánce 22 let), umírá i jeho matka a Štěpánčina macecha, komtesa Anne-Marie.

Benjamin Armand de Rohan

V roce 1825 se 20letá Štěpánka na rodovém panství v Dülmenu vdává ⁵⁾ za Benjamina z Rohanů⁶⁾. Brzy manžela následuje do Čech, kde Benjaminův strýc Karel Alain z Rohanů⁷⁾ vlastní mj. zámek Štiřín⁸⁾.

Štěpánka s Benjaminem mají pět synů. První syn Arthur, kterého počali pravděpodobně o svatební noci ještě v Dülmenu, přichází na svět ve Štiříně.

Strýc Karel Alain kromě Štiřína pořídil i svijanské panství a s ním i zámek Sychrov, který se pak po více než dvě staletí stal hlavním sídlem Rohanů. Štěpánka s Benjaminem se přestěhovali na Sychrov, kde se jim narodí další čtyři synové - Viktor, Alain, Ludwig a Benjamin ⁹⁾. Posledního ze synů Štěpánka porodí ve svých 30 letech.

Bezstarostný panský život na Sychrově přeruší až smrt manžela. Benjamin Armand de Rohan je v plavecké škole v Praze stižen mrtvicí a ve 42 letech umírá.¹⁰⁾

Píše se rok 1846: Štěpánce z Rohanů je 41 let. Je dávno bez obou rodičů, bez macechy, právě pohřbila manžela. Na starosti má pět kluků ve věku 10, 13, 17, 18 a 20 let. Arthur, nejstarší ze synů, přebírá po otci zámek Řepín.

Kněžna z Rohanů v Lysé nad Labem

V červenci 1851, ve svých 46 letech, Štěpánka od dcer hrabětě Josefa ze Swéertsu kupuje Panství Lysá za 820 000 zlatých. Součástí obchodu je 2 314 ha převážně zemědělské půdy a 851 ha lesů.

Potius mori quam foedari: Erb Rohan-Croy v kostele Narození sv. Jana Křtitele

Nastěhováním Rohanů do Lysé nastalo další ze světlých období města. Četné, vysoce postavené návštěvy, bály a slavnosti si vyžádaly rozsáhlou opravu zámku a úpravu zámeckého parku. Nákladem 36 000 zlatých Stěpánka nechává roku 1863 obnovit zámeckou Kapli Tří králů. Nechává opravit kostel Narození sv. Jana Křtitele, na jehož střeše se objevují nové došky a věž získává oplechování.

Přestože Rohany a Šporky nepojilo žádné pouto, ze Štěpánčiny iniciativy je zrenovován a proti hlavnímu vchodu do farního kostela osazen epitaf Jana Šporka. Z druhé strany Šporkova epitafu je do venkovní zdi kostela vetknut rodový erb Swéerts-Šporků. Pravděpodobně díky kněžně se ze zbouraného kostela sv. Barbory před zkázou zachránily i náhrobníky Jana Šporka a jeho manželky Anny Margarety ¹¹⁾.

Do kostela kněžna Štěpánka dochází (dnes již zazděnou) brankou v arkádě, do níž vedou schůdky z rohu zámeckého parku¹²⁾. Erb Štěpánky - spojené erby Rohanů a Croy - s rodovým mottem »Potius mori quam foedari« (Raději zemřu, než abych byl(a) zneuctěn(a) / Raději zemřít, než se poddat) se nachází v rohu Kostela Narození sv. Jana Křtitele, vlevo od oltáře.

Kněžna dobrého srdce

Štěpánka z Rohanu

Kněžna Štěpánka má k lidem blízko. Je členkou nebo mecenáškou řady dobročinných spolků. Dobový tisk dokládá její podporu Ústavu hluchoněmých v Praze, Jednoty paní pro ošetřování, chudé, osiřelé mládeže v Nymburce a dalších. Angažuje se nejen finančně, ale i věcně a osobně. Pro chudé plete vlněné punčochy, v dobách hladu nechává vařit rumfordskou polévku (vývar z kostí, kroupy, hrách, brambory, chleba, mléko, ocet).

Když po žních v srpnu 1873 vypukne na Stržišti požár, Štěpánka pohořelým věnuje stavební dříví, kámen a tašky.¹³⁾.

Matka sokolského praporu

Obliba mezi místním obyvatelstvem Štěpánce vynese nabídku nově vzniklé sokolské obce stát se Matkou praporu. Lyští Sokoli, zformovaní již roku 1868, našetřili a vysbírali na nový prapor a rozhodli se po vzoru jiných jednot sokolských jej vysvětit. V neděli 2. října 1872 od časného rána pak probíhá slavnost, jakou Lysá dlouho nepamatuje. Celé město je vyzdobeno, girlandami ověšeno.

Slavnost svěcení sokolského praporu 2.10.1872

Dlouhý průvod Sokolů z Lysé a širokého okolí, živnostníků, zástupců cechů s jejich prapory provází novou sokolskou zástavu celým městem až ke kostelu sv. Barbory, kde je připraven oltář. Farář Podobský hedvábný prapor vysvětí a kněžna Štěpánka zatlouká první z jeho 73 hřebů.

Nádraží a telegraf v Lysé

Zřejmě největší zásluhou Štěpánky z Rohanů pro město Lysá je umístění nádraží v Lysé. Vedení Severozápadní dráhy se stanicí ve městě ještě v roce 1871 vůbec nepočítalo. Jak píše kronikář: „Jelikož družstvu na tom nejvíce záleželo, aby co nejlaciněji stavělo, mělo nádraží lyské položeno býti do Lesa, asi v místa, kde starodávna Eremitáže stávala.” Díky kněžně, která dráze zdarma věnuje pozemky od Nymburka až po Sv. Václava, se nechává strhnout i zastupitelstvo města. Společným úsilím se pak zasadí, aby se vlaková stanice vystavěla mezi Lysou a Litolí, v místě zvaném U nové hospody. Nádraží k dopravě osob a zboží je předáno k užívání 4. října 1873 ¹⁴⁾.

Přičiněním kněžny Štěpánky je při poštovní expedici v Lysé zřízena i první stanice telegrafní. Od 14. května 1869 funguje v druhém patře klášterní budovy a po několikerém stěhování telegraf skončí v domě č.p. 181, kde c.k. poštovní a telegrafní úřad vede poštmistr Josef Žlab.

Kostel na náměstí evangelíkům ne!

Za dob Štěpánky z Rohanů stával na dnešním Náměstí B. Hrozného kostel sv. Barbory přeměněný c.k. erárem na vojenský sklad. Původní svatostánek a jeho okolí chátraly tak, že 1846 byla zbořena stará hřbitovní zeď a roku 1858 i kostnice. Sakrální stavbu se již od vydání Tolerančního patentu (1786) snažili získat evangelíci. Po celá desetiletí marně. Štěpánka, jako patronka kostela a sama katolička se i na žádost městského výboru osobně přimlouvá u císaře, aby málo využívané armádní skladiště protestantům neprodával.

Národní listy, 4.11.1863

Ruinu kostela pak od eráru kupuje katolický děkan Josef Damašek za 3 000 zlatých. Po Damaškově smrti ji katolíci r. 1878 za 2 000 zlatých prodají městu za podmínky, že ji nechá zbořit, což se také na jaře 1879 stane. Město bývalý kostel i se zrušeným hřbitovem srovná se zemí.

Gründerství, dluhy a krach

Rok 1873 je složitý nejen pro Rohany v Lysé. Tzv. gründerský kapitalismus, kdy jako houby po dešti vznikaly nové a nové akciové společnosti, kdy nové banky a záložny - nezřídka propojené s dlužníky - půjčovaly novým podnikům s nedostatečnou obezřetností, narazil na své limity.

Oznámení o předání panství

V květnu 1873 nastává krach na Vídeňské burze, v srpnu v Lysé shoří část města. Přichází bída, ceny nemovitostí jdou dolů, banky předčasně sesplatňují úvěry, rostou úroky. Kněžna Štěpánka přebírá nově vzniklý, avšak problémový, akcionářský cukrovar v Litoli. Jenže dokázala naakumulovat tolik dluhů, že i jejím věřitelům došla trpělivost.

Dne 18. května 1874 je na panství uvalena nucená správa. Velkostatek Lysá s jeho lesy, polnostmi, pivovarem a cukrovary v Lysé a v Kostomlatech přecházejí pod správu obchodníků G.W. Andrewse¹⁵⁾ a A. Ahrense.

Prodej zvěřiny k odstřelu

Noví správci se snaží zpeněžit, co jde. Kácí lesy, vybíjí zvěř. Ředitelství panství Lysá v Praze, Ferdinandova 10, nabízí k odstřelu dančí a srnčí maso.

Kněžna s rodinou se ze zámku musí vystěhovat. Nádherný francouzský nábytek je na klášterním nádvoří rozprodán v dražbě. Služebnictvo propuštěno. Lysany, stižené následky požáru, poklesu cen nemovitostí a vysokými úroky, to uvrhne do ještě hlubší mizérie, protože zámecké panstvo bývalo důležitým zaměstnavatelem i odběratelem zboží a služeb.

Zpráva o exekuční dražbě, Bohemia, 20.10.1882

Ani drancování panství, ani omezení bujaré spotřeby zámku však nestačí k pokrytí dluhů. Landwirtschafliche Creditbank se shání po 645 000 zl., Hypothekenbank po 450 000 zl., Česká spořitelna po 250 000 zl., Östereichisch-Ungarische Bank po 50 000 zl. K tomu další věřitelé. Dohromady kolem tří milionů zlatých. Je vyhlášena exekuční dražba.

K panství Lysá patří cukrovar, pivovar, cihelna, lesy u Karlova a Kostomlat a hospodářské dvory v Lysé, Doubravě, Kostomlatech, Šibicích, Kamenném zboží, Karlov a Dvorce. Hodnotu panství soudní znalec odhaduje na 2 343 500 zlatých.

Dne 19. října 1882 se u zemského soudu sejdou dvě nabídky, z nichž nejvyšší předkládá JUDr. Alois Mareš, dosavadní správce panství a právní zástupce George a Marie Andrewsových. Odklepnuto Andrewsovým za 1 900 000 zlatých.

Vaňhárna, Žlabův dům a hrobka v Loukově

Stéphanie de Rohan

Po uvalení nucené správy princ Luis odchází s rodinou na Choustník, princ Benjamin do Paříže. Ve věku 69 let se kněžně Štěpánce už nechce Lysou opouštět, a tak se nastěhuje do horního patra Weinhousu, neboli „Vaňhárny”, někdejšího špitálu i radnice, tedy panského domu č.p. 265 (dnes městské muzeum).

Po exekučním prodeji panství v roce 1882 Štěpánka však dostává výpověď z nájmu i z panského domu. Odchází na Choustník, pak do Bratislavy. Stýská se jí však natolik, že se zakrátko vrací do Lysé, do bytu v domě č.p. 181 u poštmistra Josefa Žlaba. Nájemné za maminku hradí Štěpánčin syn Arthur.¹⁶⁾

Dnes již zbořený dům č.p. 181 poštmistra Josefa Žlaba

Její Jasnost Štěpánka, princezna de Croy-Dülmen, kněžna z Rohanů Guémené Rochefort, umírá v sobotu 27. září 1884 v 11 hodin v noci na ochrnutí plic.^{17) 18)}

Ve věku 79 let ji zaopatřuje lyský farář Vojtěch Podobský. Synové nechávají maminčiny ostatky převézt do rodinné hrobky Rohanů na Sychrově. Pohřbu se kromě rodiny účastní i četní zástupci duchovenstva, úřednictva, služebnictva, zastupitelé obcí, přednosta stanice v Lysé, hasiči, členové spolků a řada dalších, kdo mají mnoho důvodů na kněžnu v dobrém vzpomenout. Loukovský farář Josef Němeček za přítomnosti smutečních hostů Štěpánku pohřbívá v pravé poledne ve středu 1. října 1884.

Matrika Lysá, Štěpánka z Rohanů Guémené Rochefort, †27.9.1884

Poděkování za účast na pohřbu

POZNÁMKY

• ¹⁾ Auguste Philippe Louis Emmanuel de Croy, Duc de Croy, * 3. 12. 1765, †19. 10. 1822 ↗
• ²⁾ Anna Victurnienne de Rochechouart-Mortemart, * 7. 5. 1773, † 10. 6. 1806 ↗
• ³⁾ Anne-Marie de Dillon, Comtesse Dillon de Costello-Gallen, * 28. 4. 1795 Londýn, † 7. 3. 1827 Paříž; svatba 5. 11. 1821 v Paříži
• ⁴⁾ Gustave de Croÿ, * 12. 2. 1823 Brusel, † 16. 12. 1844
• ⁵⁾ svatba 3. 10. 1825, Dülmen
• ⁶⁾ Benjamin Armand Jules Mériadec de Rohan Guéméné Rochefort, * 13. 6. 1804 Brusel, † 5. 8. 1846 Praha
• ⁷⁾ Charles Alain Gabriel de Rohan-Guéméné, Prince de Guéméné, vévoda z Bouillonu a Montbazonu, * 18. 1. 1764 Versailles, † 24. 4. 1836 Sychrov
• ⁸⁾ Karel Allain Gabriel Rohan vlastnil zámek Štiřín od 1822 do 1831
• ⁹⁾ Děti Štěpánky z Rohanů:
  1. Arthur Carl Benjamin Victor Ludwig de Rohan-Guéméné, * 13. 6. 1826, Štiřín, † 17. 2. 1885 Bratislava. Matriční záznam narození
  2. Viktor Louis August de Rohan-Guéméné, * 15. 10. 1827, zámek Sychrov, † 11. 10. 1889, Salzburg
  3. Alain de Rohan-Guéméné, * 8. 10. 1829 zámek Sychrov, † 28. 9. 1857, Vídeň
  4. Ludwig Anton Benjamin Maria de Rohan-Guéméné, * 17. [1. nebo 6]. 1833, zámek Sychrov, †27. 1. 1891, Monte Carlo
  5. Benjamin Maria Anton Emanuel de Rohan-Guéméné, * 9. 12. 1835, zámek Sychrov, † 11. 1. 1900, Paříž
• ¹⁰⁾ Zemřel 5.8., pohřben 9.8.1846 v Loukově, v rodinné hrobce Rohanů. Matriční záznam ↗
• ¹¹⁾ Otruba, František: Paměti města Lysé n.L. ..., Praha, 1898, s. 230
• ¹²⁾ Vojáček, Josef: Kostel sv. Jana Křtitele v Lysé n.L. 1741-1941, Lysá n.L., 1941, str. 17
• ¹³⁾ Lysá nad Labem: Kronika města 1836-1896, str. 27 Dostupné online ↗
• ¹⁴⁾ Lysá nad Labem: Kronika města 1836-1896, str. 28 Dostupné online ↗
• ¹⁵⁾ angličan George William Andrews (*1826, †1886)
• ¹⁶⁾ Vojáček, Josef: Grunty, domy..., str. 50
• ¹⁷⁾ Úmrtí Stéphanie de Rohan (Lysá nad Labem) Matriční záznam ↗
• ¹⁸⁾ Úmrtí Stéphanie de Rohan (Loukov) Matriční záznam ↗