Johann Georg Vogt: Veduta panství Lysá

1. das Herrschaftliches Schloss. [zámek]
Zámek z poloviny 16. století na vyvýšenině (221 m n. m.) nad městem Lysá nad Labem, postavený v místě původního hradu, byl za třicetileté války vydrancován. V roce 1696 zahájil František Antonín Špork barokní přestavbu zámku včetně budování okrasné zahrady, libosadu. Zámek byl klasicistně upraven kolem roku 1767, další přestavby a zásahy probíhaly v 19. a v 1. polovině 20. století. Po roce 1733 založil Špork u zámku rozlehlý park a vyzdobil ho soubory soch ze školy Matyáše Bernarda Brauna. ^[32] V místech parku se rozkládala ovocná zahrada, zachycená na Vogtově vedutě. Jižně a západně od zámku jsou zakresleny vinice; vinařství se po převzetí panství hrabětem Šporkem úspěšně rozvíjelo^[33] . V současné době slouží areál jako domov důchodců a pracovitě Státního oblastního archivu v Praze - Státního okresního archivu Nymburk se sídlem v Lysé nad Labem.

2. Closter Kirch und Loreta. [klášter, kostel a Loreta]
Na vedutě je zobrazen pozůstatek klášteříku, poničeného husity, s kostelem Narození Panny Marie ze 14. století, kaplí sv. Desideria a Loretánskou kaplí, vystavěnou roku 1704. Při kapli založil Špork roku 1713 residenci pro šest bosých augustiniánů. Stavby dnes neexistují, na jejich místě byl v letech 1731-1741 vystavěn klášter augustiniánů.^[34]

3. die Statt Lissa. [město Lysá]
Město Lysá nad Labem leží v úrodné polabské nížině. Obec, založená pod hradem Lysou, byla roku 1291 povýšena na město. Na náměstí je zakreslen kostel sv. Jana Křtitele, původněgotický, po roce 1666 barokně upravený. Po výstavbě nového kostela sv. Jana Křtitele v podzámčí (po roce 1719) byl užíván jako hřbitovní kaple sv. Barbory, zrušená roku 1788 a zbořená v letech 1879-1880. Kolem roku 1700 mělo město mimo kostel 107 domů, radnici, dvůr, špitál a poštovní úřad.^[34]

4. der Thiergarten [obora]
Poblíž vsi Litol zřídil Špork velkou oplocenou oboru, kde choval údajně až tisíc daňků.^[36] Na vedutě je v oboře znázorněna budova hájovny a tři další menší stavby. Vchod do obory je branou na východní straně, od města vedla k oboře lipová alej. Na místě obory stál ve 20. letech 20. století cukrovar.^[37]

5. das neu Gebäu genannt [budova zvaná nová, Nové stavení]
Nedochovaný lovecký zámeček zvaný Nová budova nebo též Nové stavení (trojkřídlá stavba s nádvořím) stával západně od Litole při cestě, vedoucí podél toku Labe. Součástí areálu byla okrasná zahrada s vodotryskem. V blízkosti zámečku východním směrem nechal Špork postavit roku 1720 mlýn s pilou u sv. Anny, na vedutě však není znázorněn.^[38] Zámeček, dostavěný v roce 1702, byl patrový s přízemím pro služebnictvo a s dvěma horními komnatami, zařízenými zámeckým nábytkem. V předsíni zámečku se shromažďovalo panstvo k občerstvení před odchodem na lov. Po výstavbě špitálu severně od Neugebau poblíž hlavní zemské silnice (po roce 1715) se ve špitálním kostele Povýšení sv. Kříže konaly před zahájením lovu slavnostní svatohubertské mše. Špitál začal být asi od poloviny 18. století proměňován na hospodářský dvůr Karlov a počátkem 19. století byl zrušen.^[39]

6. Eremitorio St. Francisc. [eremitáž (poustevna) sv. Františka]
Eremitáž, místo, určené k meditaci, rozjímání, k požitku z klidu a samoty, ale i k zábavě v přírodě se jako součást zahrad objevovala již kolem roku 1500 v Itálii. Probíhalo zesvětštění pousteven, Jako eremitáže se budovaly domky, zámečky nebo zarostlá zákoutí vybavená sedátky, lavicemi a obrazy svatých. V 18. století dosáhl počet poustevníků v Čechách až několika set. Někteří vykonávali kostelnické, hrobnické a zahradnické práce, tak jako šporkovští eremiti. Řada z nich však lenošila a holdovala alkoholu.^[40]

Poustevna sv. Františka Serafínského (kaple a patrový domek Salettl, zdobený malbami, v přízemí s prostorami pro služebnictvo, v patře pro panstvo) stála již v roce 1692. Nacházela se v polesí Bor západně od Lysé v místě, zvaném U altánu nebo Altán^[41] . Vstup k poustevně zajišťovaly dva lesní průseky, z jihu od zemské cesty, kde byla umístěna socha sv. Antonína Poustevníka a od východu od dnešní obce Dvorce. Na vedutě stojí poustevna ve středu šesti lesních cest, tvořících šachovnicový půdorys. Všechny cesty spojoval okružní průsek. Vzhled poustevny na Vogtově vedutě je i po počítačovém zvětšení poměrně nejasný. Poustevna zcela zanikla, v jejím místě vede železniční trať mezi Brandýsem nad Labem a Lysou.

7. Erem. und Cappel S. Wentzl. [eremitáž (poustevna) a kaple sv. Václava]
Poustevna sv. Václava vítala pocestné při vstupu na Šporkovo panství u staré zemské cesty na jižním okraji lesa jihozápadně od Lysé. Ke stavbě poustevny došlo koncem 17. století. V roce 1696 byla dokončena výklenková kaplička sv. Václava s reliéfem Zavraždění sv. Václava, chráněná deset loktů (“halben auf zwanzig”, ^[42] tj. asi šest metrů) dlouhou předsíní se skleněnými okny. Po obou stranách kapličky stály malé domky poustevníků, kteří obdělávali zahradu s vodní nádržkou a s další kapličkou za kaplí sv. Václava, ty však na Vogtově vedutě nejsou zakresleny. Ani sochy dvou andělů po obou stranách výklenkové kapličky, jejichž autor není znám, Vogt nezachytil. Andělé, nesoucí lucerny, vyjadřovali smrt blaženou a smrt žalostnou. Jižně od výklenkové kapličky se nacházel panský letohrádek s okrouhlou věží, ukončenou cibulí, s bytem pro duchovního, s oplocenou zahrádkou a vodotryskem. ^[43] Mezi věží a výklenkovou kapličkou sv. Václava je na vedutě patrná skulptura, která by mohla být snad jednou ze zmiňovaných soch andělů. K eremitáži patřila rovněž vodárna a další okrasná zahrada, uvedená v zastavení č. 8.^[44] Svatováclavská poustevna byla opuštěna v roce 1734 a brzy nastal její úpadek a zánik. Z celého souboru staveb svatováclavské eremitáže, zdobených obrazy, sochami a plastikami, se zachovala jen výklenková kaplička a sochy dvou andělů na křižovatce lesní cesty a železniční trati z Prahy do Nymburka. O založení kaple kolovala pověst, že ji hrabě Špork nechal postavit v místě, kde byla nalezena jeho dcera, která v hlubokých lesích zabloudila. Podle jiné pověsti u kaple přepadával legendární loupežník Babinský.^[45]

8. Windmühl zum wasser Pompn. [větrný mlýn s vodním čerpadlem]
Největší stavbou svatováclavské eremitáže byla při zemi kvadratická, nahoře polygonální věž vysoká čtyřicet loktů (tj. asi dvacet čtyři metrů) - větrný mlýn. Mlýn poháněl vodní čerpadlo, ženoucí vodu do vodotrysků a bazénků. Věž stála v oplocené zahradě, do jejíž spodní části oválného půdorysu s vodotryskem, sochami a Kalvárií s třemi kříži vedlo schodiště s dvaceti pěti schody. Kalvárie byla umístěna nad východem k řece.^[46]

9. fasanen Garten [bažantnice]
Oplocenou bažantnici s hájovnou zřídil Špork pod vinicí západně od zámku v Lysé. Z bažantnice se údajně prodávalo až 200 bažantů ročně.^[47] František Karel Rudolf Sweerts-Špork založil kolem roku 1745 v místě bažantnice dvorec Neuhöfel, ale v roce 1758 bažantnici opět obnovil; její porost byl vykácen roku 1837.^[48]

10. unterschiedl. Vogelfangerey [rozličné sítě na čižbu - chytání zpěvného ptactva]
Čižba patřila ke Šporkovým oblíbeným zábavám, seznámil se s ní na svých cestách po Evropě, zejména po Itálii. Věnoval se této zálibě řadu let a znal mnohá místa v Čechách, kde se zpěvní i jiní zajímaví ptáci vyskytovali. ^[49] Odchycené ptactvo choval ve voliérách na různých místech lyského panství.

11. der Elbflus [řeka Labe]
Při dolním okraji veduty je zobrazen meandrující tok Labe v řečišti z 1. poloviny 18. století. Jeho podobu výrazně změnila velká povodeň kolem roku 1750. Regulace Labe, která řeku napřímila, probíhala zčásti již v 90. letech 19. století (u Litole) a zejména ve 20. a 30. letech 20. století. Po regulaci zůstaly z původního koryta s mnoha meandry izolované tůně, doprovázející nové řečiště téměř souvislým pásem.

12. unser C. fr. Kirch alt Buntzel [kostel Nanebevzetí Panny Marie, Stará Boleslav]
Kostelní stavby ve Staré Boleslavi zachytila veduta těsně nad pomyslným obzorem.

I. ves Stratov východně od Lysé nad Labem (č. 3), na vedutě shluk asi desítky prostých obydlí.

II. ves Litol (původně rybářská osada) s několika staveními jihozápadně od obory (č. 4), dnes součást města Lysá nad Labem. Ze vsi vede na vedutě cesta přes labské rameno s mostkem, druhým mostkem cesta pokračuje jihovýchodním směrem.

III. ostrov Holobrod jižně od Nové budovy (č. 5) se dvěma mostky. Severozápadně od ostrova založil Špork roku 1717 ves Byšičky na půdorysu okrouhlice; starší ves Byšice byla vypálena za husitských válek a znovu v 17. století.

IV. zemská cesta, spojující Čechy s Polskem, zvaná Slezská (též Kladská nebo Polská); vedla z Prahy přes Toušeň (most přes Labe), Lysou, Nymburk, Hradec Králové, Náchod, Kladsko a dále na Vratislav. Cesta byla roku 1834 odkloněna k jihu (přes Nehvizdy, Mochov a Sadskou). Na cestě zakreslil autor veduty dva jezdce na koních a jeden povoz s vozkou, práskajícím bičem. Je to jediný žánrový motiv na vedutě, vztahující se ke každodennímu životu člověka v krajině.

V. budova při východním výstupu lesního průseku od poustevny sv. Františka; roku 1760 byla na jejím místě založena Františkem Karlem Rudolfem Sweerts-Šporkem ves Dvorce.

VI. socha sv. Antonína Poustevníka
VII. popraviště (šibenice)
VIII. přívoz u Litole
IX. mosty
X. kříže